Ve Štěchovicích přejedeme Vltavu přes železobetonový most Dr. Edvarda Beneše postavený v letech 1937-9 v místě bývalého brodu. Dva duté betonové oblouky, na nichž je zavěšena mostovka, byly svým rozpětím 114 metrů ve své době největší v ČR, respektive v ČSSR. Most je od roku 1965 kulturní památkou a bez úhony přestál i povodeň v roce 2002.
Silnice mírně stoupá na sebe navazujícími osadami Brunšov a Rajchardov, asi po 1,5 km mineme požární nádrž. Za ní odbočíme vlevo a zaparkujeme na návsi v Hradištku.
Trasa naší vycházky není značena, ale zabloudit se nedá. Projdeme kolem budovy zámečku, v němž se dnes nachází sídlo obecního úřadu, místní knihovna a obřadní síň. K zámku přiléhala v minulosti barokní zahrada obklopená zdí s výklenkovými kapličkami křížové cesty. V původní podobě se zachovala pouze jediná (viz přiložené foto).
Hlavní silnice se stáčí vpravo, my pokračujeme rovně mezi domy čp. 5 a 6.
Hradištko bývalo jedním z center trampingu, za II. světové války byli obyvatelé nuceně vysídleni, území se stalo výcvikovým prostorem zbraní SS. Dnes se jedná o převážně rekreační osadu.
V místě, kde se pod vysokým napětím silnice dělí, jdeme mírně vpravo, levá cesta je označena jako slepá ulice. Na pravé straně mineme rozlehlou louku, následuje další chatová osada – Sekanka. V jejím středu se na křižovatce, uprostřed které stojí strom, vydáme podle žluté tabulky cyklotrasy se šipkou vlevo.
Chatovou osadu opustíme, vstupujeme do lesa a hned na jeho začátku si povšimneme zřetelného valu s příkopem. Jde o ochranný val z doby původního osídlení lokality. Z této strany byl v podstatě jediný přístup, neboť se jedná o ostroh nad soutokem Vltavy a Sázavy. V lese se pak nachází množství prohlubní o průměru několika metrů. Jsou to zbytky tzv. zemnic (zahloubených obydlí). Zdejší obyvatelé zásobovali potravinami a jinými produkty klášter na Ostrově. Ostrov můžeme vidět, když projdeme lesem vlevo až na skalnatý okraj (zvýšená opatrnost!). Ostrovský klášter sv. Jana Křtitele založil kníže Boleslav II. Šlo v pořadí o třetí klášter založený na území dnešních Čech, jeho úkolem byla zejména podpora kolonizace tohoto kraje.
Klášter i s přilehlými osadami byl několikrát vydrancován. Nejprve to byli Braniboři, naposledy pak husité. To už se klášter nevzpamatoval a zdejší mniši odešli do Svatého Jana pod Skalou nedaleko Berouna.
Několikrát tu probíhal archeologický průzkum, při němž byly odhaleny základy objektů. Nalezené úlomky nádob či keramických dlaždic můžete vidět v Regionálním muzeu v Jílovém. Na protějším břehu řeky je pak vidět kostelík sv. Kiliána se samostatně stojící zvonicí. Předpokládá se, že vznikl krátce po založení Ostrovského kláštera.
Vracíme se na cestu a kolem oplocené bývalé skládky pokračujeme stále rovně, až k místu, kde je v dřevěné budce zdroj pitné vody. Cesta vedoucí rovně nás po pár metrech zavede mezi osamělými chatami až na skalnatý ostroh s hezkou vyhlídkou směrem na Davli. Pak se vrátíme a pěšinou vlevo klesáme pohodlnou cestou vytesanou ve skále (proto název Sekanka) až k soutoku Vltavy a Sázavy.
I zde stojí několik chat. Ještěže je zima a široko daleko jsme sami. V sezoně by mi asi nebylo moc příjemné chodit někomu přes pozemek. Na starém mostu v nedaleké Davli se natáčely některé scény k filmu Most u Remagenu. Pamětníci vzpomínají, kterak tu "válčili" na jedné straně mostu Američané, na druhé Němci... a do toho po břehu jeli Rusové - to ale ve scénáři nebylo, psal se srpen 1968... Zbytek filmu americký štáb nakonec dotočil zčásti v okolí Hamburku a potom v Itálii.
Od soutoku se vracíme zpátky až ke zmíněné oplocené skládce. Před ní ale odbočíme vlevo podle značek cyklotrasy a pěšinka nás dovede na další vyhlídku, tentokrát na řeku Sázavu. Lesem dojdeme až do chatové osady na křižovatku se stromem. Dále pokračujeme už známou cestou zpět na parkoviště.
Vycházka měří 5 km. Doporučená mapa: Okolí Prahy-jih.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz