Šumava je naše velmi oblíbená destinace a snažíme se tam jezdit každý rok. A přesto, že už nejsme nejmladší, s manželem jsme zdolali i Boubín, teda dojít a potom vylézt na rozhlednu. Méně náročné bylo projít se Boubínským pralesem.
Byli jsme ubytovaní v Hotelu Kuba v městečku Kubova Huť. A jak jsme denně chodili ven, stále více nás lákalo dojít až na Boubínskou rozhlednu. To léto bylo parné, v 8 h ráno již vedro, v poledne 35 st.
Ráno jsme byli na snídani mezi prvními, a hned po jídle jsme se přezuli do pevných bot, lehce se oblékli a vzali si dostatek pití a svačinu a vyrazili jsme přímo přes koleje v Kubově Huti na 4,5 km dlouhou cestu na rozhlednu. (Tento dodatek je proto, že jsme nechtěli, aby už byl pařák, ale stejně jsme ho měli.)
Řeknete si, že 4500 metrů není daleko? Možná není, ale zato vede
cesta stále do kopce. Bylo vedro, často jsme se zastavovali a nabírali dech.
Samozřejmě se napili a chvílemi odpočívali. Chtěli jsme tu cestu několikrát
vzdát, ale vždy jsme došli k ceduli, kde bylo uvedeno, kolik je to ještě kilometrů,
potom už jen metrů, a tak jsme si řekli, že TO DÁME.
Posledních asi 400 m po povalových chodnících a odkrytých kořenech stromů už byla „brnkačka“.
Rozhledna se nachází v nadmořské výšce 1360 m. Schodů nahoru je 109 a mohu říci, se se mi nohy klepaly jako sulc.
Ale dali jsme to, a jsme na sebe pyšní. Nahoru k rozhledně jsme to šli asi dvě hodiny, a po krátkém odpočinku a svačince pod rozhlednou jsme za chvíli byli dole. Myslím, tak za 35 min. Ještě že hotel Kuba je hned po ruce, ráda jsem si sedla a později jsme šli na oběd.
Krásné výhledy z rozhledny za tu námahu jistě stály.
Další den jsme si naplánovali odpočinek, ale ne, museli jsme přeci jít i do Boubínského pralesa.
ChytráŽena.cz