Malta pro gastronauty a foodies

Po hubených covidových letech se na Maltu pomalu vracejí turisté často překvapeni nárůstem cen a poklesem kvality služeb, od poštovní známky přes pecen chleba až po jídlo v restauraci nebo občerstvovacím stánku. Pokud se přes to všechno přenesete, pak si na Maltě můžete i užít.

Nejlevnější jídla nabízejí pouliční stánky, které prodávají tzv. pastizzi, což jsou vlastně jakési taštičky z listového těsta. Místní mají nejraději ty plněné sýrem ricotta nebo hráškovým krémem (připomíná naši hrachovou kaši). Prodávají se i taštičky s kuřecím masem, ale jde spíše o pastizzi s cibulovou náplní, kuřete v nich moc není. „Kuřecí“ stojí 70 centů (ano, na Maltě se platí eurem), ostatní 50 centů. Pastizzi jsou arabského původu, ale Malťané je pokládají za vlastní. Co byste ale rozhodně na Maltě neměli vynechat je jejich tradiční maltský chléb. Stojí většinou kolem eura. Chléb si kupte raději v pekárně, kde si můžete ukázat na hodně vypečený nebo světlý, také Vám jej pokrájí. Chléb již pokrájený se prodává i v samoobsluhách, ale celodenní pobyt v igelitovém sáčku ho zcela připraví o typickou křupavou kůrku.

Většina potravin se na Maltě nevyrábí, ale dováží se především z Itálie a dále ze Španělska. Pokud chcete domů přivézt jedlý suvenýr, musíte se po něm shánět spíše na letišti (koření, med, marmelády), zde se ovšem připravte na skutečně letištní ceny.

Typická maltská jídla servírovaná ve většině restaurací zahrnují zejména králíka, kterému se tu říká fenek. V levných restauracích bude králík posekaný i s kostmi, za vykostěného si musíte připlatit. Malťané tvrdí, že mají nejlepší česnek na světě (to ale samozřejmě není pravda), takže králík bývá často na olivovém oleji, česneku a víně a mohou vám jej naservírovat i se špagetami. Malťané milují těstoviny a jejich nabídka v obchodech se blíží tomu, co najdete i v Itálii. V restauracích často nabízejí i typickou maltskou snídani za cenu okolo 7 euro. Jedná se o chudší verzi anglické snídaně. Vzhledem k životu na pobřeží Malťané milují také ryby. Jejich národní rybou jsou lampuki, které se podávají v mnoha různých úpravách. Lampuki jsou více národní než chutná ryba. Patří k těm levnějším, a tak pokud si budete dávat rybu v restauraci, vyberte si raději pražmu, mečouna nebo jinou rybu. Tresky se na Maltě neloví, ale většina restaurací je nabízí, pocházejí však ze zmraženého dovozu. Nejdražší, ale ne vždy nejkvalitnější rybí restaurace najdete v nejslavnějším rybářském přístavu Marsaxlokku na východě země.

V některých městech mají stánky s fish and chips. Např. v Bugibbě si můžete vybrat tresku s obrovskou porcí hranolek za 8 euro, já ale doporučuji mix mořských plodů s hranolky za 10 euro. Podnik se jmenuje jednoduše Fish and chips a ne bez důvodu se o něm zmiňuje většina průvodců jako o něčem, co musíte ochutnat. Bistro je tak malé, že se do něj vejde jen jeden zákazník, vše dostanete zabaleno (v papíru imitujícím staré anglické noviny) a odnášíte si s sebou. Před bistrem je jeden malý stůl, kdybyste chtěli hned vyzkoušet na místě. Před bistrem jsou neustálé fronty a dvěma šoumenům, co zde pracují, stačí pracovat i v sezóně jen 4 hodiny denně a uživí se.

Co se týče tradiční maltské kuchyně, tak k nejuznávanějším podnikům v zemi patří Ta Maríja restaurant. Nabízejí zde degustační menu asi za 55 euro nebo si můžete vybrat z jídelního lístku, hlavní jídla se pohybují mezi 20 až 30 eury. Podnik má velice zajímavou atmosféru, vlídnou obsluhu a téměř každý pátek večer zde vystupuje miniskupina tradičních maltských tanečnic. Já si tady dala dušenou koňskou kýtu, která mi připomínala hovězí, ze kterého se někdo pokouší udělat divočinu. Ale mají i jiná jídla, samozřejmě králíka, jehněčí apod. Naopak mi velmi chutnal předkrm Araničini, což je velká v trojobalu osmažená rýžovo-zeleninovo-sýrová (maltské pecorino)) koule plněná tradiční místní klobásou. Nemusíte se bát, je v ní více zeleniny než masa.

Maltské dezerty jsou inspirované zejména italskými vlivy. Ke kávě se často podávají dezerty z křehkého nebo listového těsta plněné oříšky, datlemi nebo opět ricottou, tentokrát na sladko.

Malťané vyrábějí víno, turisté si domů odvážejí často zejména červená vína. Jiným zajímavým nealkoholickým nápojem je hořkosladká Kinnie. Chutná po kořeněném hořkém pomeranči. Malťané jsou na tento nápoj hrdi.

Maltští muži v penzijním věku se často scházejí ráno na pastizzi a sklenici kávy či silného anglického čaje v malých pastizzeriích. Malta je bývalá britská kolonie, a tak pravověrní Malťané pijí jen černý čaj, často s mlékem, ale na rozdíl od Britů spousta si do něj dá místo mléka citron.

Kvetinka65 - čtenářka
ChytráŽena.cz