Letošní rok se ve Smržicích konal již třináctý Smržické vandr. Tuto turistickou akci, která si získává stále větší oblibu, pořádá Klub českých turistů za pomoci obce Smržice a je určena nejen pro pěší, ale i pro silniční a horská kola v několika délkách tras.
Zápis a start se konal na hřišti ve Smržicích 20. května, kde jsme se mezi 7. až 10. hodinou všichni za startovní poplatek 30 Kč zapsali a obdrželi propozice k trase, kterou jsme si vybrali. S přítelem jsme si zvolili trasu „Pohodovka“ v délce 20 km.
Trasa vedla z velké části po turistických trasách, kde jsme se drželi trvalého značení a na zabývajících úsecích byly šipky, stužky a provizorní značky se štítkem. Nešlo tedy zabloudit. Hodně tomu napomáhala i hojná účast a celková pohoda všech spolupoutníků.
Nás trasa vedla alejí jedlých kaštanů ven z obce okolo kaple Panny Marie a následně Poutní a Naučnou stezkou Stráž. Minuli jsme i turistický přístřešek Smržice s ohništěm a totemem.
Za kopcem Stráž, ze které byl krásný výhled na obec, nás u vodárny čekala první kontrola a první občerstvení. Dostali jsme razítko do karty, chléb se škvarkovou pomazánkou a pokračovali dál.
Cesta vedla zatím především mezi poli, ale asi 250 metrů jsme šli i po málo frekventované silnici. Pak už nás z dálky vítal přejezd s nápisem Kaple. I v této obci jsme měli kontrolu na zahrádce hospůdky. Byla to poslední kontrola před Velkým Kosířem.
Na jeho naučnou stezku jsme se připojili o pár polí dále. Tady už jsem to znala moc dobře. Je to krásná trasa s mnoha zajímavostmi a zastávkami. No, naše tempo značně polevilo a foťáky putovaly ven z baťůžků.
Jediné, co mě tady zklamalo, byl pak pohled na zavřenou rozhlednu na Velkém Kosíři. Tato majestátní rozhledna tu nestojí dlouho a už ji museli zavřít kvůli bezpečnosti a čeká se, jak to s ní bude dál. Náladu nám zvedl alespoň pán u zdejší kontroly, který nám vtiskl poslední razítko a nabídl občerstvení. Chvíli jsme se zdrželi a ulevili baťůžku o svačinu. Je tu hned několik stolů a dokonce i zastřešené ohniště, tak to zde ke svačině přímo vybízí. Mají tu i domeček pro užitečný hmyz.
Od rozhledny už nás trasa vedla dolů do Čech pod Kosířem. Cestou jsme obdivovali kvetoucí stromy a rozvíjející se konvalinky. Hned na kraji obce se trasa stáčí zpět a vlastně obejdete kopec spodní trasou. Tady jsme chvilku nerozhodně přešlapovali. Ne že bychom nevěděli kudy, ale Čechy nás lákaly. Zámek je nově zrekonstruovaný, okolo něj je rozlehlý park a také spousta zdejších muzeí.
Nakonec jsme se shodli, že pořádně projít vše co obec nabízí je na celý den a v nejbližší době se sem zase vrátíme a vykročili jsme dále po žluté trase. I tady bylo na co koukat. Trasa vede většinou na pomezí lesa a polí s nedalekými obcemi. Pro dobré pátrače je po levé straně ukryto hned několik studánek.
Za NPP Růžičkův lom se trasa z Kosíře a na Kosíř schází a dále už jsme pokračovali po asfaltové silnici do Čelechovic na Hané a pak okolo nádraží po turistické stezce do Smržic. Tam jsme vyšli přímo u hřiště, kde na nás už čekal vypsaný diplom.
Byl to krásný den. Příště si rozhodně troufneme i na delší trasu „Šmatlačku“ a nebo dokonce na tu nejdelší „Vyzývačku“. Uvidíme v jaké budeme za rok kondici.
ChytráŽena.cz