Dlouhé sezení škodí zdraví. Nezapomínejte na protažení během dne

Pokud na otázku, zda žijete aktivním životním stylem s úlevou přikyvujete a odpovídáte, že dvakrát týdně navštěvujete posilovnu a o víkendu si jdete zaběhat, je na čase zkontrolovat na svých chytrých hodinkách krokoměr. Denní počet nachozených kroků vás totiž může překvapit. Žijeme v době, kdy prosedíme velkou část dne – ať už v kanceláři, doma nebo v dopravních prostředích. To se může negativně promítnout na našem zdravotním stavu. Připravili jsme proto několik doporučení, jak se s dopady dlouhého sezení efektivně vypořádat.

Podle odborníků může časté a dlouhodobé několikahodinové sezení škodit našemu tělu více, než si uvědomujeme. Sedíme v práci, v autě či hromadné dopravě a večer na gauči u televize. Naše každodenní pohybová aktivita se tak často omezuje pouze na přesuny z místa na místo. Takový sedavý životní styl však z dlouhodobého hlediska nenahradí ani pár návštěv posilovny týdně. Od 90. let minulého století se objevuje řada vědeckých studií, které prokazují negativní dopady dlouhodobého sezení. Tyto studie zároveň poukazují na souvislost mezi sedavým způsobem života a vyšším rizikem výskytu cukrovky, infarktu a dalších vážných zdravotních problémů

Chůzí ke zdravějšímu životnímu stylu

V některých případech může být procházka efektivnější formou pohybu než cvičení v posilovně. Ale kdo má čas na několikahodinové túry podél řeky nebo ve městě? Jen málokdo. Není však nutné jít z extrému do extrému. Pro začátek postačí, když například při cestě z práce vystoupíte o zastávku dřív. Alespoň část cesty si tak nahradíte chůzí. Každý krok navíc se počítá.

Začněte zlehka a nastavte si realizovatelný denní cíl – pokud se hodnota na vašem krokoměru doposud nevyšplhala nad číslo 3 000 kroků, cíl 10 000 kroků může být příliš ambiciózní začátek.

Skvělým způsobem, jak přesně měřit pohybovou aktivitu a kroky během dne, jsou chytré hodinky. Aplikace průběžně sleduje vaši aktivitu a na konci dne snadno zjistíte, zda jste všechny pohybové aktivity úspěšně splnili. S přáteli se pak můžete vzájemně motivovat k úspěšnému plnění vašich denních cílů.

Neopomíjejte pauzy pro rychlé protažení

Pokud máte sedavé zaměstnáním a často si na konci dne uvědomíte, že jste se během pracovních 8 hodin téměř nezvedli z kancelářské židle, je nejvyšší čas zamyslet se nad změnou denních návyků, a to i během pracovní doby. Krátké a pravidelné pauzy, během kterých se protáhnete a rozhýbete nohy, by se měly stát pevnou součástí vaší rutiny – ideálně už dnes. Podle vědeckých studií má dlouhodobé sezení mimo jiné negativní dopad i na kardiovaskulární systém – narušuje důležitou rovnováhu mezi stahováním a rozšiřováním cév, pomocí kterých tělo reguluje krevní tlak. Jedna z odborných studií například uvádí, že skupina mladých dívek, která seděla více než 3 hodiny, měla o 33 % nižší schopnost rozšíření tepen v nohách, a tak i vyšší krevní tlak.

Podle odborníků ale nemá sezení negativní dopad pouze na fyzické zdraví, ovlivňuje i to psychické. Podle vědeckých poznatků může už dvouhodinové sezení u počítače zvýšit hladiny stresu. Tento efekt přitom dokážou zvrátit už krátké 15minutové přestávky, které lze využít na lehké protažení těla.

Zařaďte do své rutiny správné cviky

Odborné studie se sice mírně liší v názoru na to, do jaké míry lze negativní dopady dlouhodobého sezení kompenzovat fyzickou aktivitou, jedno je však jisté – osmihodinový pracovní den strávený na kancelářské židli se nejvíce podepisuje zejména na hýžďových svalech. Proto nic nezkazíte tím, když se zaměříte právě na tuto oblast. Do své rutiny můžete zařadit například dřepy či mrtvý tah. Pokud chodíte cvičit do posilovny, nezůstávejte pouze u základních cviků. Věnujte pozornost i zádovým svalům, například při cvicích, jako je veslování. Tělo tak efektivněji kompenzuje zátěž způsobenou dlouhým sezením.

Zdroj, foto: Huawei

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout