Dovolená ve Františkových Lázních

Do Františkových Lázní jsme s manželem přijeli na turistickou dovolenou v polovině srpna letošního roku. Měli jsme objednaný pobyt v hotelu, asi 1 km od lázní. Hotel zvenku připomíná kasárna z doby před r.1989. O to větší překvapení nás čekalo uvnitř.

Františkovy Lázně byly založeny v r.1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě. V r.1865 byly povýšeny na město. Od 15.stol. jsou známy léčivé účinky tamějších pramenů. V dnešní době se jich využívá 22. Minerální voda je využívána k pitným kúrám, ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. V lázních se léčí choroby srdeční, pohybové a gynekologické. Město je obklopeno množstvím lesů a nádherných parků. Během naší dovolené jsme jimi častokrát procházeli a kochali se nádhernými květinovými záhony, obdivovali se bílým altánkům, které jakoby byly vytvořeny z překrásné bílé krajky. K zastavení nás vybízela jezírka s různě nainstalovanými vodotrysky, bílé lavičky pod staletými stromy lákaly k příjemnému posezení.

Klid, ticho, které rušil jen ptačí zpěv – prostě nádhera. Došli jsme na lázeňskou kolonádu, kde jsme ochutnali teplé lázeňské oplatky a vydali se k nejznámějšímu symbolu Františkových Lázní – k soše Františka – malého chlapce s rybou, umístěné před Společenským domem. Kdo si na Františka nesáhl a kdo se s ním nenechal vyfotografovat, jakoby ani ve Františkových Lázních nebyl. Ale zajímavá byla nejen Františkova socha. Lázně jsou jakousi výstavou soch a památníků. Nebudu všechny vyjmenovávat, nás zaujal např. památník Františkovým Lázním, památník Boženy Němcové, památník se sochou císaře rakousko-uherského a českého krále Josefa II., památník Františka I. sedícího na koni a mnoho jiných. Příjemná byla projížďka Frantovláčkem se zajímavým výkladem. Dozvěděli jsme se kolem kterého lázeňského objektu právě projíždíme a co je na něm zajímavého.

Nově opravené je divadlo Boženy Němcové, zajímavé jsou i sakrální stavby: kostel Povýšení svatého kříže, kostel sv. Jakuba, evangelický kostel sv.Petra a Pavla a pravoslavný kostel sv.Olgy.

Během našeho pobytu jsme nestačili navštívit všechny zajímavosti, které lázeňské město nabízí, ale ještě se musím zmínit o dvouhodinovém pobytu v luxusním akvaparku. Den, kdy jsme Aquaforum navštívili, byl deštivý a my si vůbec neuvědomili, že návštěvnost bude veliká. Venkovní rekreační bazén s vodními atrakcemi, dětský bazén a vodní skluzavky zely prázdnotou. Zato uvnitř bylo doslova narváno. Snažili jsme se využít všechny nabízející se vodní atrakce.

V plaveckém bazénu se plavat dalo, občas se uvolnila i vířivka, vodní jeskyně i relaxační bazény, jen na 82 m dlouhý tobogán jsem si netroufla! Navštívili jsme mnohé aquaparky i v zahraničí a musím přiznat, že Františkolázeňský aquapark je jedním z nejluxusnějších, které jsme viděli.

Naše dovolená pokračovala. Jeden den jsme věnovali pěšímu výletu k jezeru Amerika.

Cesta vedla lesoparkem. Po několika kilometrech jsme došli k rozlehlému 48hektarovému jezeru. U jezera byl vybudován velký autokempink, plně obsazený našimi i zahraničními turisty. V areálu jsme navštívili mini ZOO, obešli jezero a vraceli se kolem autokempinku Jadran, fotbalového stadionu a Labutího jezírka zpět do lázní.

Dva kilometry od Františkových Lázní v obci Žirovice jsme objevili Motýlí dům. V přízemí domu je rozsáhlá sbírka našich i exotických preparovaných motýlů - nádherných exemplářů nejrůznějších barev a velikostí. V patře byl vybudován tropický skleník s kvetoucími rostlinami a volně poletujícími našimi i exotickými motýly z celého světa. V teplém a vlhkém prostředí probíhá vývoj motýlů od vajíčka po housenku až po živého motýla. Různě zbarvení motýlci poletovali nad našimi hlavami, usedali na květiny, větvičky, stěny skleníku, ale i na červené ošacení návštěvníků.

Odtud jsme pokračovali do národní přírodní rezervace SOOS s rozsáhlými rašeliništi, s dozvuky vulkanické činnosti v podobě mofet-bahenních sopek, ze kterých vybublává kysličník uhličitý. Roste zde řada mokřadních a slanomilných rostlin, žije v ní velké množství vzácného hmyzu, obojživelníků, savců a ptáků. V DINO pavilonu nás zaujaly reprodukce obrazů Zdeňka Buriana, které vysvětlují návštěvníkům geologické a paleontologické dějiny Země. Expozici doplňují modely pravěkých ještěrů v životní velikosti.

Jiná expozice - Ptačí svět Chebska nás seznámila s ptáky, žijícími v uvedené oblasti.

Další den, jelikož se pokazilo počasí, jsme vyjeli autem k pohádkovému hradu Seeberg.

O tomto hradu jsem nikdy neslyšela a byla jsem překvapena jeho krásou. Hrad leží na vysokém skalním ostrohu a patří mezi nejstarší hrady na Chebsku. Jeho majitelem jsou v dnešní době Františkovy Lázně. Dnešní podobu tvoří románský a gotický palác, k němuž náleží renesanční křídlo s nádhernou arkádovou chodbou. V průběhu staletí hrad několikrát zpustl. V 70.letech 20.století byl silně zdevastovaný. Tehdy se ujalo jeho rozsáhlé rekonstrukce Městské muzeum ve Františkových Lázních. Po letech úmorné práce byl v r.1990 krásně opravený hrad Seeberg slavnostně otevřen veřejnosti. V době jeho slávy byl často vyhledáván známými osobnostmi např. Boženou Němcovou nebo Johannem Wolfgangem Goethem. Na hradě je instalována výstava vývoje interiérů a nábytku 19.století, ale i malý skanzen, který nám přibližuje život chebského venkovského obyvatelstva. Jediné, co nás trochu zaskočilo bylo, že prohlídka probíhala bez průvodce. Na stěnách byly popisky jednotlivých předmětů a událostí. Škoda. Zajímala jsem se, proč je tomu tak? Pan pokladní mi vysvětlil, že návštěvnost zámku není tak veliká, aby mohli být zaplaceni průvodci. Zeptala jsem se ho na různé zajímavosti ohledně hradu a dostala jsem opravdu fundované odpovědi.

Strávili jsme v prostorách hradu dvě hodiny a stále bylo na co se dívat. Nádherný nábytek, sklo, porcelán, černá kuchyně s černým nádobím, nejstarší roubená sýpka a jiné zajímavosti.

Návštěvu tohoto skvostu bych doporučila všem milovníkům hradů a zámků.

Poslední naší návštěvou byly během cesty domů Mariánské Lázně. Moc jsem si přála uvidět při projekci Zpívající fontánu, což se mi podařilo. Vychutnala jsem si kouzelnou melodii, kterou pro fontánu složil Petr Hapka pod názvem Hudba pro fontánu. Tímto nádherným zážitkem byla završena naše letošní dovolená.

Macizaj - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete