Historie Kralup nad Vltavou

První časový úsek lze považovat dobu prehistorickou, neboť území dnešních Kralup nad Vltavou bylo osídleno již od pradávna, což dokazují i různé archeologické nálezy předmětů už z pravěku. Jedná se buď o drobné nádoby a nádobky z keramiky, případně kamenné pazourky, dále předměty ze železa, ale i šperky atd.

Díky lokálním vykopávkám lze konstatovat, že nejstarší nálezy v Kralupech pocházejí už z doby 4000 před naším letopočtem, tedy z mladší doby kamenné alias neolitu. Pro lepší představu se například jedná o nález zdobené nádoby patřící do kultury tzv. vypíchané keramiky. Z eneolitu neboli pozdní doby kamenné lze jmenovat například zdobený džbánek tzv. šňůkové keramiky. Tento nález byl učiněn v dnešní čtvrti Minice. Z té doby je možné zmínit i další zajímavost, a to hliněný bubínek, který byl nalezen přímo na území dnešních Kralup.

Ze starší doby bronzové lze zaznamenat různé střepy kultury únětické, což lze datovat v období cca 1800 až 1500 před naším letopočtem. Z té doby je i kostrový hrob, který byl nalezen v objektu cukrovaru. Nelze též nezmínit další zajímavý artefakt, což je zlatý náramek z Minic, patřící do takzvané mohylové kultury, což je období cca 1500 před naším letopočtem.

Navazující epocha je starší doba železná takzvaný halštat, odkud pocházejí různé střepy z keramiky, přičemž některé z nich jsou zdobené. Ve stejné době též vzniklo Minické hradiště, což bylo někdy v 7. až 6. století před naším letopočtem a nachází se nedaleko rusaveckého údolí. Kromě pozůstatků a valů se z hradiště nic nezachovalo.  Alespoň díky prozkoumání předmětného místa Prokopem Filipem Masnerem v roce 1935, což byl kralupský badatel a zakladatel muzea, se podařilo najít předměty z doby bylanské a knovízské.

Později se uskutečnil ještě serióznější průzkum v roce 1970, který vedl Dr. Miloslav Sabina, přičemž bylo zjištěno, že hradiště sloužilo pravděpodobně jako kulturní středisko. Bohužel důvod zániku hradiště se nepodařilo objasnit. Z doby římské, kterou reprezentuje období od 1. do 4. století našeho letopočtu se zachovaly bronzové spony a různé nádoby nalezené v Mikovicích.

Druhý časový úsek je středověk, přičemž první písemná zmínka o Kralupech plyne z roku 1253. Původní název byl ovšem odlišný a to Cralup. Právě ten se objevil v darovací královské listině a předurčil budoucí název města tak, jak ho známe dnes. V první fázi si Kralupy přivlastnil komoří Champnois a ve druhé fázi tento neoprávněný majetek král Václav I. v roce 1253 zabavil, takže Kralupy předal řádu křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád držel majetek překvapivě dlouho téměř 600 let, tedy až do roku 1848.

Lze konstatovat, že Kralupy byly ve středověku obyčejnou vesnicí, která se nijak zvlášť nelišila od ostatních. Běžné obyvatelstvo se živilo drobným zemědělstvím a rybolovem. Ve stejné době stála v Kralupech tvrz, která ovšem později zanikla. Malou satisfakcí je alespoň fakt, že se po ní dodnes jmenuje lokalita Na Hrádku, kde se tato stavba kdysi nacházela.

Třetí časový úsek je novověk, přičemž ještě v 17. století byly Kralupy stále jen malou vesnicí. Dokonce i po skončení třicetileté války byly v Kralupech jen dva grunty, tedy Řepkův a Šestákův. Počet obyvatel se sice postupně zvyšoval, ale pro lepší představivost ještě v roce 1730 zde bylo jen 15 stavení.

Obec se oficiálně objevila v novinách až v roce 1838. Byl to též slavný rok, kdy se stal českým králem Ferdinand V. Na jeho počest učinil dobrotivý a kralupský rychtář Antonín z dnešního pohledu poněkud neobvyklý projev obdivu a úcty tím, že s potěšením natrhal nejlepší švestky na své zahradě a poslal je novému panovníkovi do Prahy. Za tento projev byl od Ferdinanda odměněn zlatou tabatěrkou.

Na rozdíl od jiných českých měst té doby byly Kralupy stále jen pouhou malou obcí, což je pro mnohé překvapení. Logicky se naskýtá zvědavá otázka, co se muselo stát přelomovým zrodem k postupné tvorbě města, ale o tom zase někdy jindy.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10