Na Horské Kvildě, v Národním parku Šumava, v nadmořské výšce 1075 metrů stojí vyhledávaný Hotel Rankl – jeho jméno je spojené s legendárním šumavským obrem. Horský hotel je umístěný na trase někdejší Zlaté stezky, která hrála ve středověku i v pozdějších dobách zásadní úlohu v obchodování se solí. Na místě dnešního hotelu dříve stával Pollaufův hostinec stěžejní pro zabezpečení Zlaté stezky (plnil také funkci mýtnice). I tento hostinec byl stejně jako mnoho dalších míst na Šumavě spojen se „spisovatelem Šumavy“ Karlem Klostermannem – zmiňuje ho v úvodu svého románu V ráji šumavském.
První písemné zmínky o tomto místě sahají do roku 1680. Je ale pravděpodobné, že Pollaufův hostinec tu stával mnohem dříve. Hostinec fungoval až do 50. let minulého století, poté byl znárodněn a sloužil jako školní zařízení. Teprve po sametové revoluci se opět vrátil do soukromého vlastnictví. Současnou podobu získal po rekonstrukci v roce 2004 a od té doby dostal i nové jméno: Hotel Rankl.
Proč právě Rankl?
Rankl Sepp byl hrdinou Klostermannova románu V ráji šumavském. Tento obr, velký silák, ale přitom dobrák od kosti dnes v podobě více než dvoumetrové dřevěné sochy stojí naproti hotelu na zahradě chalupy řezbáře pana Ladislava Pavla. Sochu vyřezával tři roky a turisté mohou na jeho zahradě obdivovat kromě krásné chalupy i další řezbářská díla.
Rankl Sepp je mnohým známý jako šumavský obr; jednalo se ale o skutečně žijící osobu s pravým jménem Josef Klostermann (shodou okolností tedy jmenovec slavného šumavského spisovatele). Narodil se v lednu 1819 na samotě mezi Horskou Kvildou a Churáňovem. Tato samota měla jméno Ranklov a právě odtud pochází přezdívka Rankl Sepp (Sepp se v této německy mluvící části Šumavy tehdy říkalo Josefům a Rankl bylo příjmení tzv. po chalupě). V dospělosti vyrostl do neuvěřitelné výšky 213 cm a protože byl mimořádně silný, vydělával si na živobytí tím, že na svém potahu vozil dřevo a křemen pro okolní sklářské hutě. Také vozil dřevo ke zpracování na pily, svážel klády určené k plavení na Otavě a na okolních loukách choval dobytek. I přes svou obdivuhodnou sílu a budící respekt byl mírumilovný, laskavý a se smyslem pro humor. Každému sousedovi i přespolnímu prý vždy rád pomohl. Byl proto velmi oblíbený a někdy se mu také říkalo „něžný obr“. Oblékal se stále stejně, na šumavských pláních býval vidět s téměř metr a půl dlouhou dřevěnou holí v ruce, v širším klobouku, nezbytné vestičce, kratším kabátě a kožených holínkách pod kolena. Podle jeho fotografie právě tak vypadá i dřevěná socha pana Pavla. Rankl Sepp byl velmi pracovitý a po práci si rád zašel na dvě piva právě do Pollaufova hostince. Zajímavé bylo, že se nikdy nenaučil česky – mluvil pouze německy.
Šumavský obr se oženil až ve 45 letech, ale se svou o 25 let mladší manželkou měli šťastné manželství a narodilo se jim devět dětí (dvě zemřely jako malé). Ve věku 63 let se s rodinou přestěhoval z horské samoty do Jáchymova u Stach, kde v 69 letech v roce 1888 zemřel na plicní slabost. Pochovaný je na hřbitově v obci Stachy ve společném hrobě s jeho manželkou, která ho přežila o čtyřicet let. V paměti místních lidí ale žije dál…
My se na Horskou Kvildu a do již zmiňovaného hotelu pravidelně a rádi vracíme. V okolí najdete turistické trasy, cyklotrasy a v zimě také upravené běžecké stopy. Na krátkou pěší túru se odsud můžete vydat k rašeliništi Jezerní slať (pouhé 2 kilometry chůze), nebo na rysí, jelení či vlčí stezku. Ke známému Antýglu to jsou 4 kilometry, na Filipovu Huť o půl kilometru víc. Další volbou může být třeba trasa na Churáňov (necelých 7 kilometrů). Možností je hodně, můžete se vydat libovolným směrem a vždy budete mít jistotu, že neuděláte chybu. Je tu opravdu krásně!
ChytráŽena.cz