Hubnout se dá v každém věku, řekneme vám jak!

V jakém věku se ženě hubne nejlépe? Těžká otázka bez jednoznačné odpovědi. Mladý organismus je sice přizpůsobivý, ovšem období puberty disciplíně nepřeje. Střední věk zase přináší předzvěst mateřství a po padesátce již nejde vše tak hladce, jako doposud. Ve všech těchto životních etapách však zhubnout lze, jen musíme vědět, jak na to!  

Mladí = štíhlí?

Toto rovnítko již bohužel neplatí. U mládeže sledujeme vzrůstající trend tloustnutí. Není to jen problém naší republiky, v Itálii či Řecku přesahuje počet obézních dětí a mladistvých 30 procent. Mladé dívky a ženy mají tendenci podléhat módním trendům, diety a moderní stravovací trendy nevyjímaje. V současnosti jsou také oblíbené fast foody a různé polotovary, které značně usnadňují život a šetří čas. Problém polotovarů je v tom, že nikdy přesně neznáme jejich obsah. Kontrola příjmu energie a živin je pak velmi problematická. Na váhu působí negativně i sociální život spojený s konzumací alkoholu. Sklenička vína či tvrdého alkoholu určitě může rozproudit náladu, obsažené kalorie ji však mohou také rychle zkazit.

Jedna sklenice piva obsahuje asi tisíc kilojoulů. To je skoro pětina doporučeného příjmu energie při redukci a spalovat je budeme hodinovou jízdou na kole. Dospívání organismu a puberta s sebou přináší také hormonální změny, které hubnutí často komplikují. Hormonální chaos může způsobit i nevhodná hormonální antikoncepce, která pak ovlivňuje zadržování vody v těle i kvalitu tkání.

Mladý věk však přináší také nepopiratelná pozitiva. Hubnutí je při troše vůle rychlejší, snadnější a nevhodné stravovací návyky se odstraňují mnohem snáze. Dívky také nejsou většinou zdravotně omezeny a mohou sportovat a být aktivní. Organismus ve věku kolem dvaceti let také nebývá zatížen sérii jo-jo efektů, které brání následnému úspěšnému hubnutí. Dívky by se však určitě měly vyvarovat radikálním dietám a raději se svěřit do rukou odborníka, který jim hubnutí nastaví individuálně.

Spokojená maminka je také krásná žena

Porod a mateřství jsou zásadní změnou v životě každé ženy. Kromě psychických proměn dostává samozřejmě zabrat i fyzická stránka. Kilogramy navíc trápí mnoho novopečených maminek, redukce kilogramů by se však rozhodně neměla uspěchat. Dieta nasazená příliš brzy mnohdy zpomaluje regeneraci poškozených tkání, hojení a celkovou rekonvalescenci. Omezení příjmu energie či vyloučení některých potravin pak zase může mít vliv na kvalitu mateřského mléka.
Základem je stanovení reálných cílů a zahájení diety až zhruba po dvou měsících. Stav organismu po porodu se může od toho původního trvale lišit a jen malé procento žen je schopno v krátkém čase dosáhnout na svoji původní váhu a míry.

U mnoha žen těhotenství a porod způsobí trvalé změny jako měkčí bříško z důvodu povolení vaziva a rozestupu svalů, lehce širší boky či větší obvod pasu. Na psychiku maminky také působí řada hormonů, které ji situaci rozhodně neulehčují. Týká se to především hormonu oxytocinu či relaxinu, které zůstávají v těle až pět měsíců po porodu. Hormon prolaktin úzce svázaný s kojením je zase stimulantem chuti k jídlu. Hormonální nerovnováha pak způsobuje plačtivost, stavy přehnané sebekritiky, podrážděnosti a někdy i deprese. Postupem času je hormony přirozeně srovnají, ale nic se nesmí uspěchat a to platí i pro hubnutí.

Po porodu je reálný návrat na původní váhu v průběhu jednoho roku, studie ukazují, že jen čtyři z deseti matek jsou toho schopny do šesti měsíců po porodu. I v tomto období platí, že nejlepším receptem je zdravá strava v kombinaci s pohybem. Při kojení se energetická potřeba organismu pohybuje mezi 8 500 až 11 000 kJ. I při snižování váhy by příjem neměl klesnout pod  7 000 kJ. Radou tedy je redukovat velmi pomalu, ideálně o půl kilogramu týdně, lehce ubrat z energetického příjmu a svoje snažení podpořit adekvátním pohybem při kterém si maminky navíc i psychicky odpočinou. Pro udržení rovnováhy v organismu lze ubrat například 1000 kJ a stejné množství pak ještě vydat při nějakém druhu sportu.

Štíhlá po padesátce? Proč ne!

Vyšší věk má svá úskalí, která nelze ignorovat. Hlavní roli hraje zdravotní stav, který často omezuje možnost pohybové aktivity. Nejčastěji se jedná o bolesti zad, váhonosných kloubů, vysoký krevní tlak či rozvoj cukrovky druhého typu. Těmto omezením je třeba přizpůsobit redukční plán a u pohybu vzít na vědomí i sníženou fyzickou zdatnost, sílu, vytrvalost a pohybová omezení. Další komplikace způsobuje také zpomalený metabolismus, který už zkrátka neumožňuje dopřávat si „jako zamlada“. Důležitý je tedy jednak výběr vhodných potravin, ale také omezení jejich množství. V organismu také postupně klesá hladina hormonů, které mají vliv na redukci hmotnosti. Pokud žena hubne pomalu, či se redukce zcela zastavila, může to být předzvěstí blížící se menopauzy. Její průběh je zcela individuální. Některé ženy ji téměř nepocítí, jiným přidá mnohé vrásky. V případě menopauzy je zbytečné jít hlavou proti zdi a snažit se radikálně hubnout. Zdravá strava a pohyb však její průběh může výrazně zmírnit a přidat i na psychické pohodě.   

Fyziologicky je tedy hubnutí jednodušší v mladším věku, zralým ženám ale nahrávají do karet jiné výhody. Mívají již jasně nastavené priority, jsou trpělivější a lépe odolávají momentálnímu pokušení. Navíc jsou díky péči o rodinu zvyklé vařit a mnohem ochotněji stráví několik desítek minut u plotny kvůli přípravě zdravého pokrmu. Své manažerské schopnosti vytrénované starostí o děti, domácnost a práci pak uplatní i při nákupech a plánování svého jídelníčku.

Hubnutí kolem padesátky má kromě ztráty kilogramů velmi pozitivní vliv na zdraví. Již redukce pěti kilogramů se příznivě odrazí v poklesu krevního tlaku, zlepšení glykémie nebo snížení cholesterolu. V průběhu racionálního hubnutí je tedy velmi často nutné přehodnotit dávkování některých léků, případně jejich úplné vysazení. Hubnutí po padesátce není hračka, ale není ani nemožné. Ženy by se ho hlavně neměly obávat, nejhorším nepřítelem je totiž rezignace.