-Komerční sdělení-

Otázka spíš zní, kdy se mnou začnou mluvit o sexu moje děti, řekli by mnozí rodiče. Čekat ale až na tento impulz by mohlo být trošku pozdě. Malé děti se o sexualitu začínají zajímat mnohem dříve, než jsou schopny vůbec zformulovat tuto otázku. Zajímají se o tatínkovo tělo, když jdou společně do bazénu, nebo chtějí vědět, jak se dostalo miminko do bříška, když vidí těhotnou paní.

Většina odborníků se shoduje na tom, že přiměřená sexuální výchova by měla začínat už v mateřské školce. Následně by se měla dál rozvíjet a provázet dospívající dítě celým jeho životem až k pohlavní dospělosti v pubertě. Když jsou děti odmala vychovávány v tom, že sex je něco ošklivého, o čem se nemluví, tak v nich tyto představy snadno zapustí kořeny a pak se – zejména u žen – velmi těžko odbourávají.

Dítě ve školce by už také mělo vědět, že může říct “ne”, když na něho sahá někdo, kdo na to nemá právo. Už v tomto věku je rovněž dobré naučit dítě rozdílu mezi dobrými dotyky  - přátelské objetí, pohlazení po vlasech, po zádech - a zlými dotyky, tedy dotyky na těch částech těla, které jsou obvykle schované pod spodním prádlem. I to je totiž součástí sexuální výchovy.

Sexuální výchova jako předmět začíná ve škole až v 7. třídě, bylo by tedy nerozumné ponechat veškerý zdroj informací na škole. Budoucí vztah dětí k sexu formujeme především tím, jak se k sobě navzájem chováme doma. Rozhodně není vhodné se před dětmi vášnivě líbat, nebo se nedej bože nechat nachytat při souloži!  Pokud vlastníte nějaké erotické pomůcky, je na vás, jak dobře je budete schovávat. Přestože se jedná o hračky pro dospělé, ne pro děti, ty do jistého věku stejně nepoznají, k čemu daná věc slouží. Chodíte doma nazí? Na tom není nic špatného, nahota je přirozená. Malé dítě nevnímá svlečené tělo eroticky. Přesto v něm odlišnost jeho tělíčka a těla dospělého muže či ženy vyvolává spousty otázek. Nebojte se těchto dotazů a naopak se jich chopte. Čím dříve se dítě naučí vnímat své tělo a jeho projevy přirozeně, tím snadnější bude i jeho sebepřijetí v době sexuální zralosti. Navíc v jeho raném věku máte na své straně velkou výhodu - dítě se před vámi nestydí. O všem mluví otevřeně, nepociťuje tato témata jako lechtivá. Nenechte se proto i vy přemoct rozpaky.

Čeština je krásný bohatý jazyk, který má i pro pojmenování mužských či ženských pohlavních orgánů mnoho výrazů. Prakticky každá rodina k tomu ještě používá svá vlastní “dětská” označení. Na tom není nic neobvyklého, říkejte klidně penisu “famfulda” a vagíně “pipinka”. Naučte ale děti nejpozději v předškolním věku i správné názvy pohlavních orgánů.

Vždy tomu bylo tak, že se synem mluvit o sexu otec a s dcerou matka. A je to tak správně, pokud máte tu možnost, držte se této tradice. V době dospívání, když už se ve vaší ratolesti “bouří hormony”, je dobrý nápad spojit rozmluvu o tělesných změnách a o tom, co vlastně znamenají, s nějakou příjemnou situací. Vezměte dceru třeba na nákup spodního prádla, se synem si zase promluvte třeba na chatě při přípravě ohniště. Prostě tehdy, když jste oba v přátelské pohodě. A pamatujte, že tyto rozhovory by se měly nést v duchu povídání dvou kamarádů a kamarádek, ne z pozice rodič - dítě. Rozhovor s dospívajícím na téma sexu byste měli vést přirozeně. Nikdo od vás neočekává sexuologickou přednášku a nikdo ji po vás ani nechce. Nenuťte se do témat, o kterých nic nevíte, chcete-li se na rozmluvu trochu teoreticky připravit, zjistěte si nejprve, co chtějí teenageři o sexu vědět. A nezapomeňte, říct “já nevím” není ostuda, pak si společně dané téma můžete třeba vyhledat na internetu.