Je váš partner stále unavený? Pozor, může to být příznak vážné choroby!

Přimějte partnera k návštěvě lékaře

Únava při nedostatku spánku nebo po náročných psychických či fyzických aktivitách je pochopitelná a vcelku rychle odezní, když se člověk vrátí k dodržování správné životosprávy. Jako možný příznak vážné choroby ji můžete začít brát ve chvíli, kdy se vyskytuje dlouhodobě a neustává ani po důkladném odpočinku. Jestliže u vašeho partnera sledujete dlouhotrvající únavu spojenou se ztrátou životní energie, nebojte se ho upozornit na to, aby problém nepodceňoval a začal ho řešit včas. Nikdy se ale nesnažte partnera diagnostikovat pomocí informací nalezených na internetu - přesnou diagnózu by měl vždy určit odborný lékař.

Které nemoci provází zvýšená únava?

Nevysvětlitelný a dlouhodobý pocit únavy může být projevem chronického stresu či deprese, cukrovky, spánkové apnoe, porušené funkce štítné žlázy nebo třeba také počínající roztroušené sklerózy či chronického únavového syndromu. Následující přehled onemocnění, u nichž je únava výrazným symptomem, ale rozhodně neberte jako vyčerpávající. Častá únava totiž může provázet celou řadu dalších vážných i lehčích onemocnění a vždy je potřeba poradit se o problémech se svým lékařem.

Roztroušená skleróza (RS)

Chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá ochranný obal nervových vláken centrálního nervového systému, což způsobuje zánět a zhoršení schopnosti nervových buněk v mozku a míše spolu komunikovat. Později dochází až k zániku nervové buňky, který je nevratný. Příznaky se často liší, jde hlavně o změny vidění i bolest v očích, brnění či znecitlivění končetin, slabost, neobratnost, zakopávání a porucha rovnováhy. Dále také problémy s řečí či polykáním a vyprazdňováním, sexuální dysfunkce. V začátku jsou přitom často jedinými signifikantními příznaky značná únava, zhoršená schopnost soustředění, zapomnětlivost a výkyvy nálad. Včasný záchyt onemocnění a zahájení léčby zvyšuje šance na lepší standard života a pomáhá eliminovat psychické dopady onemocnění.

Cukrovka (diabetes mellitus)

Jedná se o onemocnění metabolismu podmíněné nedostatkem inzulinu, které je způsobeno zvýšenou hladinou krevního cukru (hyperglykemií). Mezi jeho nejčastější příznaky u dětí i dospělých patří abnormální žízeň a časté močení, ale také hubnutí i bez dietních omezení, únava a malátnost, nebo dokonce poruchy vědomí. Mezi dva hlavní druhy cukrovky spadá diabetes mellitus prvního typu, který se většinou objevuje u dětí, a druhého typu vyskytujícího se u dospělých. Diabetes je v dnešní době léčitelné onemocnění, které však pacienty provází celý život. Moderní postupy léčby umožňují diabetikům vést stejně kvalitní život jako zdravým lidem, v první řadě ale záleží na vůli pacienta dodržovat veškerá léčebná doporučení.

Onemocnění štítné žlázy

Jen v Česku trpí sníženou funkcí štítné žlázy (hypotyreózou) 525 tisíc osob a zvýšenou funkcí štítné žlázy (hypertyreózou) 105 tisíc osob. Pouze každý druhý pacient si však je svého onemocnění vědom. Štítná žláza produkuje hormony, které jsou potřebné pro všechny metabolické děje v těle. Jestliže štítná žláza produkuje hormonů málo, nebo naopak moc, projeví se to na fyzickém i psychickém zdraví člověka. Pokud dojde k včasné diagnostice nemoci a dodržuje se doporučená léčba, nemusí onemocnění zanechat žádné trvalé následky.

Spánková apnoe

Syndrom spánkové apnoe (SAS) je poměrně časté onemocnění. Jedná se o jednu z mnoha typů poruch spánku provázenou zhoršeným dýcháním, která vede až k zástavě dechu. Zástavy dechu, tzv. apnoické pauzy, bývají delší než 10 sekund a vyskytují se s frekvencí více než 10 za hodinu. Apnoe se projevuje chrápáním a tělo je při ní nedostatečně zásobováno kyslíkem. Syndromem spánkové apnoe trpí v populaci do 10 % lidí, častěji jsou postiženi muži nad 40 let věku, rizikovým faktorem pro vznik onemocnění je obezita.

Chronický únavový syndrom

Kromě neustávající únavy trvající déle než 6 měsíců, která omezuje aktivity nemocného až pod 50 % oproti původnímu stavu, mohou být dalšími příznaky únavového syndromu zvýšená tělesná teplota (zvláště po fyzické či psychické námaze), dlouhodobé bolesti v krku, zvýšená citlivost a zvětšení mízních uzlin, bolesti svalů, kloubů a hlavy, poruchy spánku, světloplachost, zapomnětlivost, neklid, úzkost a další neuropsychické změny. Až polovina lidí se z nemoci dostane sama bez odborné pomoci, nicméně u druhé poloviny pacientů je potřeba vyhledat odborníka a postupovat dle jeho doporučení. Častou překážkou v léčbě této nemoci bývá neochota pacienta přijmout fakt, že je opravdu nemocný a že bude muset začít pracovat i se svou psychikou, a na druhé straně i neochota lékařů uznat chronický únavový syndrom jako vážný problém ohrožující zdraví.