Jelení Vrchy a Schwarzenberský plavební kanál

Na Šumavu jezdíme většinou několikrát do roka a na některá místa se vracíme opakovaně. Jedním z takových míst jsou Jelení Vrchy, kde se nachází jedinečné portály Schwarzenberského plavebního kanálu. Tento kanál patří k nejznámějším, největším a nejdochovalejším technickým památkám Šumavy.

Jelení Vrchy jsou pěkným výchozím místem k různým výletům. O čím dál větší oblibě tohoto místa bohužel svědčí davy turistů, které tu v posledních několika letech potkáváme. Zdejší placené parkoviště na kraji lesa už praská ve švech prakticky v každou roční dobu a pokud sem nepřijedete spíše brzy ráno, nejspíš tu nezaparkujete (kapacita parkoviště se udává 50 míst). Dojet sem na kole také není ideální – z Nové Pece sem totiž vede úzká asfaltka, na které se těsně vyhnou dvě protijedoucí auta. Jízda na kole se tak stává adrenalinovým zážitkem, který asi není vhodný pro každého. A takové to tu před lety bývalo klidné místo!

Původní osada Jelení Vrchy ležící v údolí Jeleního potoka byla vlastně založena dřevaři kvůli těžbě dřeva a jeho plavení. Vznikla na konci 18. století současně se stavbou Schwarzenberského plavebního kanálu, kterým se plavilo dřevo ze Šumavy až do Rakouska. Kanál se původně jmenoval Krumlovsko – Vídeňský, protože dopravoval dřevo z Krumlovského panství do Vídně. Stavěn byl od roku 1789 do roku 1824 a jako významná cesta pro dřevo ze šumavských lesů sloužil do roku 1891. Kanál je dlouhý téměř 90 kilometrů. Začíná nedaleko hranic s Německem (3 km jižně od Nového Údolí) a v Rakousku končí v místě, kde se řeka Mühl vlévá do Dunaje. Na celém kanále bylo vybudováno celkem 87 mostů a můstků, 80 vodních propustí, 78 vodních příkopů a 22 stavidel. Řadu mostů a můstků na Šumavě při cestách podél plavebního kanálu míjíme dodnes.

Na Jeleních Vrchách bylo na počátku postaveno celkem pět dřevěných domků, ke kterým časem přibývaly další. V roce 1945 v údolí Jeleního potoka bylo roztroušeno už 33 domů, ve kterých žilo celkem 260 obyvatel. Jeden z nejstarších domů byl postaven kolem roku 1792, když se začínalo se stavbou plavebního kanálu. Tento domek v roce 1935 vyhořel, ale se svou početnou rodinou ho obýval svérázný a hlavně velmi šikovný dřevorubec Václav Pasta, který ho za přispění knížete Adolfa Schwarzenberga během krátké doby znovu postavil. Tehdejší tisk o Pastovi psal, že se dokonale vyzná ve svém řemesle a že když za správný konec uchopí sebesilnější kmen, tak s ním dokáže pohnout.

V osadě Jelení Vrchy žili kromě dřevorubců také kameníci, kteří pracovali na stálém zdokonalování plavebního kanálu. Jejich um můžeme dodnes obdivovat na tunelech kanálu s ozdobnými kamennými portály, konkrétně zde na horním a dolním portálu. Dalším jejich vrcholným dílem je pomník Adalberta Stiftera (spisovatele a milovníka Šumavy, rodáka z Horní Plané), postavený v letech 1876 – 1877, který se ovšem nenachází zde, ale nad Plešným jezerem.

Hned nad parkovištěm v lesním svahu stojí dolní portál Schwarzenberského plavebního tunelu, který je 419 metrů dlouhý. Na jeho začátku do něj můžete nakouknout, ale dál se nedostanete přes mříže. Ke zdobnějšímu hornímu portálu tunelu, ležícímu v nadmořské výšce 900 metrů, odtud dojdete pohodlnou lesní cestou. Trasa je dlouhá jen 500 metrů, převýšení je minimální, takže se sem můžete směle vydat třeba i s kočárkem. Jedná se o část tzv. Medvědí stezky, což je v tomto případě asfaltová cesta.

A jaké výlety po okolí můžete podnikat z Jeleních Vrchů? K nejoblíbenějším turistickým cílům patří Plešné jezero, které je odtud vzdálené zhruba 6 km. Nad jezerem se vypíná nejvyšší vrchol české strany Šumavy: hora Plechý. Necelou půlhodinku cesty (1,5 km), v nadmořské výšce 950 metrů je vzdálený další oblíbený cíl – Jelení jezírko. Jedná se o bývalou retenční nádrž kanálu, kterou najdete na lesní louce obklopenou hradbou stromů. Krásné místo, kde si můžete i posedět a pokochat se výhledem na vodní hladinu (pokud vás tedy nebudou při rozjímání rušit davy neukázněných turistů).

Pokud jste milovníci skalních útvarů, Medvědí stezkou po žluté turistické značce se můžete od Jeleního jezírka vydat převážně po lesních cestách do 6 kilometrů vzdálené Ovesné. Dalším cílem z Jeleních Vrchů může být dřevěná Rosenauerova kaplička, pojmenovaná po staviteli kanálu Josefu Rosenaueerovi. Jedná se vlastně o boží muka obestavěná dřevěnou kaplí, ke kterým dojdete cestou podél kanálu. Vzdálená je zhruba 2 km. V turistické sezóně také můžete v obci navštívit expozici věnovanou Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Budete ji míjet cestou na parkoviště – jedná se o starou fořtovnu, před kterou se nachází soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který v těchto místech navazuje na starý kanál. Jelení Vrchy myslí i na váš žaludek – můžete si tu posedět u občerstvení (a to včetně teplého jídla) i pití. Další možnosti si jistě najdete sami, pokud do tohoto koutu Šumavy někde zavítáte. Věřím, že si tato místa oblíbíte stejně jako my.

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete