Keramika na jihu Čech

Slavonice jsou známé nejen krásnou architekturou, ale i svým okolím. Již jsem tu zmiňovala Malou Hlubokou v Českém Rudolci, Českou Kanadu nebo bizoní farmu v Rožnově, tentokrát bych vás však chtěla zavést do vesničky, která svým jménem připomíná hlavní město Francie, Paříž.

Když počáteční písmenko P zaměníte za M, získáte název vísky, dneska části obce Slavonice, ležící na česko – rakouských hranicích, která se do povědomí rekreantů dostává díky své keramice. V Maříži totiž po sametové revoluci v roce 1991 založil akademický malíř Kryštof Trubáček první keramickou dílnu. Podnikatel Jan Boháč mu v tom velmi pomohl poskytnutím prostor, které ve vsi vlastnil. Vylidněná obec se v komunistické době stala kvůli své poloze součástí velmi střeženého vojenského prostoru, a to bylo důvodem pro to, že české obyvatelstvo, jež se sem po odsunu Němců nastěhovalo, bylo nuceno odejít do vnitrozemí. Ani v současné době nemá víska moc stálých obyvatel. Dali by se prý spočítat na prstech dvou rukou. Přesto se při návštěvě Maříže dostanete klidně i přes stovku, jestliže se rozhodnete spočítat ten den všechny přítomné hosty. Všichni do jednoho obdivují rozmanitost a pestrost keramiky, která se liší od jiných svou osobitostí a veselými nápaditými náměty.

Na deskách s historií Maříže jsem se dočetla, že po osmi letech se cesty obou pánů (p. Trubáčka a p. Boháče) rozešly a Kryštof Trubáček kvůli nedostatku prostorů odešel s většinou svých spolupracovníků do Slavonic, kde v následujícím roce bohužel zemřel. Ing. arch. Markéta Trubáčková, jeho žena, se pak vrátila zpět do Maříže, kde vybudovala opět keramickou dílnu včetně potřebného zázemí, a tak tady vedle sebe začaly existovat dva, na sobě nezávislé podniky zabývající se výrobou keramiky. Prošli jsme si všechny dostupné dílny, obchůdky a obchody, všude se na nás usmívalo nepřeberné množství keramických výrobků – hrnečků s podšálkem, hrnků s pokličkami, misek na máslo a ubrousky, konviček, talířků různých tvarů, kachliček, plastiky zvířat, jako jsou kočky, psi, sovy, ryby, ale i sloni, či velbloudi, vybírat jsme si mohli i z mnoha typů slánek, nástěnných hodin. Vše bylo ručně malované, s precizností, kterou zakladatel dílny tolik prosazoval. Jeho slova „Co neuděláš srdcem, ani nedělej, to nestojí za to,“ jsou vidět na každém vystaveném výrobku. Zájemci o vlastní kreativní tvoření si zde mohou namalovat hrnek, nebo si ho polepit obtisky lidí, zvířat, potisknout si deštník nebo tričko a pomalovat ho nebo ozdobit korálky. Větší odvážlivci si mohou hrneček nebo misku dokonce vytočit na kruhu a nechat si svůj výrobek vypálit. Pár metrů od dílny je pro hosty otevřená restaurace Oáza Maříž, kde se dá občerstvit, nebo ubytovat ve dvou apartmánech U Lípy a U Dubu.

My jsme se v Maříži ještě trošku porozhlédli. Zašli jsme do nedalekého lesoparku, který v sobě ukrýval zbytky kdysi krásného zámku. Ten nechali postavit v roce 1717 Butzové z Rolsberka z původní goticko-renesanční tvrze, o níž se dochovala první písemná zmínka již roku 1372. Zámek byl mnohokrát přestavován, konečnou podobu získal až na počátku 20. století. Po roce 1945 byl několikrát vyrabován, zdemolován. V 70. letech 20. století sem zasahovalo pohraniční pásmo a koncem 80. let přišel zámek nejen o věž, ale i další části. Výsledkem je zmiňované zámecké torzo. Zachovaly se jen zbytečky jednoho křídla a nádrž kašny. Ve 21. století proběhla po více než padesáti letech revitalizace parku, která zachránila prvky původního anglického parku. Aby se zlepšil tamější cenný biotop, došlo k výsadbě travnatých ploch, vysázení rostlin a stromů, ale také k zachování části neudržovaného porostu pro úkryt živočišných obyvatel. Při procházce mařížským parkem lze spatřit nejen zmiňovanou zámeckou ruinu a kašnu, ale také kámen s poutním kostelem u města Bogenu (což je partnerské město Slavonic), dále pak stromy v zámeckém parku, které darovali zástupci tohoto města, 300 metrů dlouhou modřínovou alej, duby a buky, které byly součástí původního zámeckého parku. Procházka je příjemnou tečkou za poznáváním Maříže, kdysi bohem zapomenutého místa na jihu Čech, které dnes úspěšně prezentuje nádherná pestrobarevná keramika…

Lenička07 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete