Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Léto - čas jahodLéto - čas jahod
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 19.05. 2024
Dnes má svátek Ivo
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Kouzelná babička

13. 06. 2009 | Vaše příběhy
Potkávala jsem ji na různých místech našeho městečka, na zastávce vlakového nádraží, u nákupního centra, na ulici... Vždy pečlivě ustrojená, sněhobílé jemné vlasy sčesané do úhledného drdůlku, v sukovitých rukou držela pevně starou koženou kabelu - postava jako z pohádky - vrásčitá, ale usměvavá tvář, postavou drobounká, páteř ohnutá nemocí či věkem - hádala jsem jí dobrých 85 let, ne-li víc.

Drobnými a rozhodnými krůčky cupitala za svým úkolem, a vždycky, když jsem ji potkala, pomyslela jsem si, že vypadá opravdu jak babička z pohádky!

Jednou jsem ji potkala nečekaně i na nádraží, náš vlak měl zpoždění, a tak jsem si krátila dlouhou chvíli pozorováním okolí. Když tu jsem ji zahlédla - pohádková babička netrpělivě ťukala holí o zem a neustále se chodila ptát výpravčího, kdy už vlak dorazí. Musím říci, že jsem jí záviděla vitalitu a živost, já sama, zdrchaná po celodenním shonu a nákupech, byla ráda, že sedím!

Kouzelná babičkaKonečně přijel náš vlak, cestující nastoupili a babička si sedla ke mně, takže jsem měla možnost prohlédnout si ji nenápadně zblízka. Udivovaly mě hluboké brázdy a vrásky v obličeji, jasné a bystré oči, revmatem znetvořené klouby na rukou, bezzubá ústa - to vše jsem chápala a svým způsobem obdivovala, protože takhle nějak jsem si vždy představovala babičky z pohádek.

Průvodčí, který procházel vagonem a kontroloval jízdní doklady, došel i k nám - podala jsem mu svůj doklad, a pak sledovala babičku, jak po vyzvání na předložení jízdenky zoufale hledá v kapsách sukně a staré obnošené kabele. Necestovala daleko, a podle mého názoru vzhledem k věku, jistě měla nárok na nejnižší nebo bezplatné jízdné. Nakonec průvodčí mávl rukou, a odešel za svými povinnostmi. Pomyslela jsem si, že bych zřejmě udělala to samé, kdoví, jaká budu, až mi bude tolik let!

Babička si mě chvíli zkoumavě prohlížela, a pak se mě překvapivě zeptala, jestli nemám u sebe 10,-Kč! Mám, povídám, a nač je potřebujete? Zapomněla jsem peníze doma, povídá ona, že prý jede za vnukem, a co když nebudou doma? Jak se jen potom dostane zpátky?

Chvíli jsem váhala, co na to říci, ale nakonec jsem se slitovala, vybrala z peněženky drobné mince a těch zmíněných 10,- Kč jí dala. Popřála jsem jí šťastnou cestu, a pak jsem na celou záležitost zapomněla. Až zhruba za 14 dní, kdy jsem se s manželem vracela z velkého nákupu, zahlédla jsem ji na nádraží znovu. To je ta kouzelná babička jak z pohádky! - povídám manželovi. Doufám, že jí to minule dobře dopadlo! Přípoj do další stanice měl zpoždění, a když se babička přišourala k mému muži s prosbou, jestli nemá u sebe 10,- Kč, že si doma zapomněla peněženku, oněměla jsem úžasem!

Můj manžel samozřejmě udělal, co se od něj očekávalo, a příslušný obnos babičce dal. A pak už jsem jen udiveně sledovala, jak za pár minut přistoupil k babičce vytáhlý, sotva 15tiletý mladík, oblečen ve značkovém oblečení - a věřte, nebo ne - babička strčila ruku do kapsy své dlouhé sukně a předala mladíkovi hrst kovových mincí! Byl to její vnuk, o tom nebylo pochyb! Podle jeho gest a nepříjemného tónu hlasu jsem pochopila, že není spokojen s obdrženou částkou!

Zůstala jsem jak opařená a vše mi postupně začalo docházet. Kouzelná babička opravdu čarovala - cestovala nejspíš takhle celý den sem a tam, a spoléhala na dobrotu a lítost personálu i spolucestujících. Nemohla jsem se dlouho z toho zážitku vzpamatovat - kdo by to byl do ní řekl! A stalo se zhruba po měsíci, že stejná situace se mi opakovala znovu, na autobusovém nádraží.

Tentokrát jsem odmítla jí peníze dát, a musela jsem se moc ovládat, abych oné kouzelné babičce neřekla od plic, co si o jejím počínání myslím! Od té doby už jsem ji neviděla, a vzpomínám na ni s rozporuplnými pocity. Stáří je jistě smutné a bolestivé, o tom nejspíš nikdo nepochybuje, ale můj názor je, že ta babička si tímto způsobem "kupovala" lásku a přízeň svého vnuka. A vždy, když jsem na zastávce a vlak mívá zpoždění, vyhlížím, jestli nezaslechnu její šouravé kroky a ťukání hůlky. Myslím, že už ne, protože od té doby jsem ji už nezahlédla, a mám-li být upřímná, ani po tom netoužím.

Kacice - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Opravdu moc smutné ale i poučné jak moc záleží na výchově Smajlík,
babičky my přece milovaly a dodnes na ně s láskou a něhou vzpomeneme Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
smutný příběh s kouzelnou - nekouzelnou babičkou
Obrázek uživatelky
profil
Moc smutné,také bych to tipovala, že v tom měl prsty vnuk,bohužel bysme se divily co vše se děje. A bojím se, že bude hůř a hůř.
Obrázek uživatelky
profil
Bohužel jsem se s podobným případem už setkala. Opravdu smutné.
Obrázek uživatelky
profil
Moc hezky napsané,ale opravdu smutné.Nečekala jsem,že to takhle skončí,ale jestli jí do toho nutil vnuk a to asi jo,tak je to teda sílaSmajlíkSmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles