Krajem Hastrmana

„...obešel jsem les i vesnici a zamířil ke dvěma nejzápadnějším z Holanských rybníků. Minul jsem samotu zvanou Zemina a chvíli nato hájovnu, stojící ve východním cípu hvozdu, jenž se táhne od Koňského a Nebeského rybníka přes Kozelské vrchy až k Žandovu...“ (z knihy Miloše Urbana Hastrman)

Možná se vám také stává, že si přečtete knihu nebo zhlédnete film, a to vás inspiruje k návštěvě míst, kde se děj odehrává. Anebo je to obráceně, nějaké město či kraj dobře znáte a při následné četbě porovnáváte, co je pravda a kde dal autor prostor fantazii. V každém případě je to zajímavé a obohacující.

Kokořínsko jsme vždy vnímali jako Máchův kraj, plný dramatických scenerií, roklin, skal a zřícenin. Vodu zastupovalo především Máchovo jezero, na jehož březích prostě nejde nerecitovat ony známé verše.

Pak jsme se několikrát dostali blíže k České Lípě, do okolí obce Zahrádky, kde se na Bobřím potoce nachází soustava Holanských rybníků a i tady nalezli mnoho půvabných zákoutí. Ačkoli hranice CHKO Kokořínsko sem zasahuje jen z části, stále je to kraj tajemných mokřadů a hlubokých lesů, ševelícího rákosí kolem četných rybníků, bizarních skalních útvarů a kraj inspirujících příběhů. Ale už to nebyl kraj Karla Hynka Máchy, do rukou se mi dostala kniha Miloše Urbana Hastrman a bylo okamžitě jasno - tohle je prostě kraj Hastrmanův!

Hlavní postavou knihy je hastrman - Johanes Salmon, baron de Caus, který se vrací po letech strávených v cizině na malou českou ves, aby zde zakládal rybníky. Je to postava velmi zvláštní, stejně jako celý román. Pravda, jedna věc je, jak to autor myslel a druhá jak to ten který čtenář pochopí. Já z četného líčení lidových zvyklostí nabyla dojmu, že vesničané pro všechny ty obyčeje a oslavy vůbec nemají čas na normální práci...

Se zájmem jsme očekávali filmové zpracování románu. To bylo velmi povedené a rádi jsme zhlédli známá místa. Jen je trochu škoda, že se nenašlo více prostoru pro druhou část knihy, v níž je hastrmanův kraj devastován těžbou a on se jeho zničení snaží zabránit všemožnými prostředky. Ekologickou stránku díla v závěru filmového zpracování zastupuje pohled na apokalyptickou krajinu Podkrušnohoří pod zámkem Jezeří.

Vraťme se ale do Holan a vydejme se po hastrmanových stopách třeba kolem Milčanského, Hrázského a Dolanského rybníka až k vyhlídce Smrtka.

Cestou si poblíž chatové osady prohlédneme nevelkou volně přístupnou zříceninu hradu Milčany. Podle archeologických nálezů a historických pramenů vznikl patrně na přelomu 14. a 15. století. Zachovala se z něho jen asi 7 metrů vysoká stěna paláce se střílnou a množstvím otvorů pro trámy.

V některých mapách jsou Milčany mylně označeny jako Vítkovec a také se chybně uvádí, že se zde natáčela pohádka O létajícím ševci a princezně Jasněnce. Ano, pohádka se natáčela na zámečku Vítkovec, ale ten se nachází v nepřístupné oboře Vřísek jižně od obce Zahrádky. (Jde o scénu ze začátku pohádky, v níž si švec Jíra vyrobí křídla a odletí na Bouzov za princeznou zavřenou v hradní věži.)

Zřícenina hradu Milčany tedy nemá s létajícím ševcem nic společného, ale stejně jako další místa v okolí si zahrála v české detektivce Případ dvou manželek, s Davidem Matáskem a Viktorem Preissem v hlavních rolích.

Další hezká lokalita je jen o kilometr dále; starý kamenný most u bývalého Mlýnského rybníka překlenuje koryto vytesané ve skále. V době naší návštěvy bylo bez vody, ale povšimněte si krásně poskládaných kamenů, z nichž je most sestaven.

Poblíž se nachází ruiny bývalého Hrázského mlýna a tůňka s jeskyní a umělým vodopádem. Voda je sem přivedena strouhou z Dolanského rybníka. Na mostku na jeho hrázi byly instalovány dvě sochy, postavy z románu Hastrman, dívka a vodník.

Cestou ke skále Smrtka (z Holan je to po červené turistické značce 6 km) můžete na březích Holanského rybníka pátrat po zbytcích dalšího mlýna a skalních sklepů. Už hodně ošoupané schůdky, vytesané v pískovci, vedou na vrchol skály Smrtka, odkud se naskytne krásný pohled na Koňský rybník v pozadí s Českým středohořím.

„...v noci jsem nemohl spát. Vyšel jsem do lesa a ještě před kuropěním vklouzl pod hladinu Koňského rybníka, ulehl na dohled skály zvané Smrtka, nevysokého kamenného klínu vraženému do vody, s vypouklým převisem připomínajícím lebku skloněnou v zamyšlení.“ (Z knihy Miloše Urbana Hastrman)

Pro návrat do Holan lze využít značené cyklotrasy 3098, pokud zvolíte neznačené pěšinky berte ohled na živočichy i rostliny, které se zde vyskytují a počítejte s možností mokřadů v blízkosti rybníků.

Z Holan můžete vyrazit na Vlhošť nebo se vydat do lužních lesů jižně od obce Zahrádky. Odbočka z modré značky nás dovede na Jíljov, do čtverce upravený skalní blok s vytesaným schodištěm. Někdy je spojován s historickou tvrzí, ale spíše jde o pozůstatky romantického letohrádku. V jeho těsné blízkosti leží již zmiňovaná obora Vřísek, jedna z nejstarších obor v České republice. V současnosti má rozlohu 139 ha a je zde chován muflon a koza bezoárová.

Další zbytky letohrádku, tentokrát Zahrádeckého, najdeme v bývalé bažantnici. Kruhová stavba patrně sloužila jako zázemí při lovech, od roku 1945 však chátrá. Dále zde nalezneme Barbořin kamenný most a lipovou alej, založenou v 17. století na popud Albrechta z Valdštejna.

Samozřejmě bychom mohli putovat dál a dál, přes Jestřebí a Provodín až do Starých Splavů. To by ale byl už jiný příběh. My se s Hastrmanem rozloučíme u barokního kostela sv. Barbory, který stojí na místě zaniklé středověké vsi Mnichov. Ve filmu byly použity záběry z kostela, přilehlého hřbitova a nejbližšího okolí.

Zdejšímu kraji byl věnován i tento starší článek: Do Pekla a za vousatou Starostou

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete