Krátká zastávka v Jindřichově Hradci

Jindřichův Hradec je považován za jedno z nejhezčích měst na jihu Čech. Leží zhruba 50 km severovýchodně od Českých Budějovic poblíž řeky Nežárky a rybníku Vajgar.

V desátém století zde stávalo slovanské hradiště. Jindřich I. z Hradce tu vystavěl hrad v románsko-gotickém stylu. První zmínky o něm pocházejí z roku 1220. Rodovým erbem Pánů z Hradce byla pětilistá růže. Ves v okolí hradu se nazývala Hradec. Přívlastek Jindřichův se začal používat až v patnáctém století po zakladateli Jindřichu I. Největší rozmach město zažívalo v šestnáctém století.  Procházely tudy důležité obchodní stezky a rozvíjel se průmysl pivovarnický, soukenický a rybářství. Město se rozrůstalo a bylo největším poddanským městem a druhé největší město v Království. Později přešel zámek do rukou Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, město začalo pomalu upadat. Až do roku 1945 byli majiteli zámku Černínové.

Jindřichův Hradec má velmi zachovalé středověké jádro, které je městskou památkovou rezervací. Zastavili jsme se zde cestou z Červené Lhoty, tak jsme navštívili jen několik míst. V tom vedru se nám už nechtělo ani moc chodit. Centrum historického jádra města je náměstí Míru. Gotické a renesanční domy jsou zde hezky opraveny. Za zmínku stojí budova Staré radnice z roku 1493. Mistr Hanuš zde vybudoval věžičku s orlojem. Po požáru v roce 1801 celou budovu postavili znovu podle původních plánů. 

Nad průjezdem je městský znak v podobě z roku 1483, který udělil městu král Vladislav Jagellonský. Zhruba uprostřed náměstí stojí dvacet metrů vysoký sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (morový sloup). Slavnostně byl vysvěcen 30. 11. 1766 proboštem Janderou za přítomnosti hraběte Černína. Stavba má trojúhelníkový půdorys a je vybudován ze žulových kvádrů. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice se zlatou holubicí. Spodní část sloupu je rozdělena do tří pater s postavami devíti světců. 

Nedaleko náměstí Míru je zajímavý proboštovský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze čtrnáctého století. Je to gotická trojlodní stavba s dlouhým chórem. Zdivo kostela je asi metr silné. Gotická věž kostela pochází z patnáctého století, nacházelo se zde sedm zvonů. Po požáru v roce 1801 byl celý kostel zrekonstruován a získal dnešní podobu. Věž je vysoká 68,3 metrů, na vyhlídkový ochoz lze vystoupat po 153 schodech (35,3 metrů). Nárožím kostela prochází 15. poledník východní délky. Cestou k muzeu jsme zahlédli Nežáreckou bránu, která byla součástí městského opevnění. Zachovala se jako jediná z původních tří městských bran. Ozdobená je kamenným reliéfem městského znaku v renesanční kartuši.

 A to nejhezčí jsme si nechali až na konec  - Krýzovy jesličky. Je to největší lidový mechanický betlém na světě, je zapsán v Guinessově knize rekordů od roku 1998. Vytvářel ho jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza přes 60 let. Tento betlém je vystavěn na ploše 60 m čtverečních, obsahuje 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž je 133 pohyblivých. Vyrobeny jsou z kašírovací hmoty (mouka, piliny, sádra, klíh) a ze dřeva. Původní mechanismus byl poháněn ručně, nyní je pohyb rozváděn elektromotorem s pomocí nekonečných pásů, ozubených kol a dalších zařízení. Betlém je v současné době dlouhý sedmnáct metrů, široký a vysoký dva metry. Středovou a zároveň nejstarší část tvoří scéna narození Ježíše Krista, dále pokračuje poetickou vesnickou krajinou a měšťanskou architekturou, která znázorňuje život lidí v devatenáctém století. Je tu i mnoho dalších výjevů z evangelia, rudný důl s horníky, brána s padacím mostem a strážnými. Od roku 2017 probíhá postupná oprava jesliček za provozu. Část, která se opravuje, je zakryta.

V Jindřichově Hradci je mnoho zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Snad někdy příště, až nebude takové vedro, se tam vypravíme ještě jednou a prohlédneme si více pamětihodností.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10