Krchůvek, na který se můžete těšit

Jedna z našich nejvýznamnějších církevních památek (pro svůj význam zapsaná i na seznamu světového dědictví UNESCO) se nachází u Žďáru nad Sázavou. Mnozí již po tomto úvodu pravděpodobně víte, že se jedná o poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Tuto výjimečnou stavbu ve tvaru pěticípé hvězdy a zároveň vrcholné dílo známého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho navštíví ročně tisíce turistů nejen z řad věřících. Jejich kroky také míří pod Zelenou horu, kde se nachází bývalý cisterciácký klášter ze 13. století a dnes zámek rodiny Kinských, ve kterém můžete dokonce navštívit jedno z nejkreativnějších muzeí ve střední Evropě, tzv. Muzeum nové generace.

To ale rozhodně není všechno, co Žďár nad Sázavou nabízí. Přestože tohle město má například barokně upravenou tvrz s muzeem a historické centrum, není divu, že mnohem větší pozornost návštěvníků přitahuje právě jeho severní okraj se Zelenou horou. Kromě již zmíněného poutního kostela nebo třeba zámku tu ale můžete narazit ještě na jednu zajímavou památku: Dolní hřbitov zvaný také krchůvek. A právě s ním bych vás dnes ráda seznámila.

Krchůvek je prvním dílem architekta Jana Blažeje Santiniho ve zdejším kraji (v té době byl Santini ještě mladý a ne příliš známý. Nechal ho totiž postavit o deset let dříve než slavný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře). Leží u hlavní silnice v ulici Santiniho, necelého půl kilometru od zámku, na samém okraji klášterního komplexu - cílem při jeho stavbě bylo, aby se nacházel v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Jedná se totiž o jedinečný barokní morový hřbitov, který byl vybudován v roce 1709, když východní Čechy postihla epidemie moru. V tomto roce a také v několika letech následujících zde proběhla řada opatření proti jeho šíření, takže díky tomu morový hřbitov nakonec nebyl ke svému účelu využíván. V místních kronikách údajně není zaznamenána jediná oběť moru. Proto začal Dolní hřbitov později sloužit pro běžné pohřby a jeho kapacita časem přestala stačit.

Původní půdorys hřbitova zdůrazňoval číslo tři jako odkaz na Nejsvětější trojici – v rozích pomyslného rovnostranného trojúhelníka byly umístěny tři oválné kaple, z nichž jedna slouží jako vstup na hřbitov. Mezi kaplemi jsou do oblouků tvarované hřbitovní zdi. Při rozšíření hřbitova v polovině 18. století byla jedna celá zeď zbouraná a přistavěla se čtvrtá kaple, která byla spojena tentokrát jinak zaoblenými zdmi se sousedními kaplemi. Půdorys hřbitova díky přistavěné čtvrté kapli připomíná lebku. Přesně ve středu původního menšího hřbitova stojí socha anděla posledního soudu. Za ním stojí po stranách podél hřbitovních zdí mezi kaplemi dvě čtveřice soch světců. Jedná se o originály soch, které sem byly přesunuty z nedalekého barokního mostu u zámku. Odstraněny z něj byly při jeho velké opravě v roce 2008. U velmi frekventované silnice už sochy trpěly, a tak musely být před přesunem na hřbitov ještě kompletně zrestaurovány. Na jejich původním místě dnes můžete tedy spatřit už jen kopie.

Mockrát jsme v průběhu let kolem této zajímavé stavby projížděli, aniž bychom měli možnost hřbitov navštívit. Dlouho byl totiž nepřístupný a celý areál chátral. Teprve poměrně nedávno došlo k jeho rekonstrukci a otevření pro veřejnost.

Hřbitov už dávno není využíván k pohřbívání, pokrývá ho udržovaný trávník. V posledních třech letech je možné prohlédnout si ho denně o letních prázdninách, a to v době od 10 do 16 hodin. Vstupné je dobrovolné, Dolní hřbitov dnes patří církvi.

Krchůvek se mi připomenul, když jsem si v těchto nevlídných zimních dnech prohlížela fotky z léta. Snad bude pro některé z vás tipem na pěkný výlet a až pojedete navštívit Zelenou horu, vzpomenete si i na toto méně známé, trochu tajemné Santiniho dílo. Tak až budete mít někdy v létě cestu kolem, zastavte se!

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete