Když se řekne Křemešník, nemusíte si hned představovat oblíbenou uzeninu. Stejně tak dobře se totiž může jednat – jako v tomto případě – o jedno z našich poutních míst. Možná ho dobře znáte. A pokud ne, třeba si o něm rádi přečtete a něco málo se dozvíte.

Pokud někdy toto místo budete chtít navštívit, najdete ho necelých 10 kilometrů východně od Pelhřimova, kterému se přezdívá „město rekordů“ nebo také „město rekordů a kuriozit“. Otisku města na tomto místě si nelze nevšimnout: hned u parkoviště nedaleko kostela vás zcela jistě zaujme největší cykloturistická značka na světě, která láká k návštěvě Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově.

Poutní místo vzniklo na úpatí stejnojmenného vrchu ve výšce 767 m; v místech, kde se ve 13. a 14. století dolovalo stříbro. Stříbronosnými rudami tu protékal pramen slabě radioaktivní vody a právě díky tomuto pramenu zde byl postaven poutní kostel Nejsvětější Trojice. Barokní kostel je trojlodní a má tvar kříže.

Jak už to v takových případech bývá, vznik tohoto poutního místa je spojen s několika pověstmi – podle jedné z nich v roce 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský cestou křemešnickými lesy spadl do opuštěné štoly po dolování stříbra. Začal se modlit a slíbil, že když bude zachráněn, na vrcholu Křemešníku postaví kapli. Stalo se a jeho dřevěná kaplička zasvěcená Nejsvětější Trojici tu stála téměř sto let, když byla v roce 1651 stržena a nahrazena kamennou kaplí. Počet poutníků neustále narůstal, až byl tu postaven kostel v podobě, jak ho můžete vidět dnes.

Podle jiné pověsti je vznik tohoto místa datován až téměř o sto let později, do doby třicetileté války. I zde je jako zakladatel kostela udáván Matouš Chejstovský, který v lesích stejně jako mnoho dalších hledal úkryt před drancujícími švédskými vojsky. V lese ovšem podle pověsti padl na loupežníky, kterými byl svázán a mučen, až upadl do bezvědomí. Když se probral a vydal se domů, město bylo po bojích císařského vojska se Švédy v plamenech. Jeho dům zůstal jako zázrakem uchráněn a z vděčnosti nechal pak na Křemešníku postavit kapli…

Každopádně historické prameny udávají rok 1555 jako rok, kdy byla postavena dřevěná kaple a místo ní v roce 1651 z prostředků města Pelhřimova kaple zděná. Kamenný poutní kostel byl postaven v letech 1710 – 1720 jako kostel Nejsvětější Trojice. Ambity na jižní straně a dvě kaple (kaple Korunování Panny Marie a kaple Mrtvých, ve které jsou jména obětí z obou světových válek a také tu je pohřben poustevník, který žil v podzemní jeskyni vedle kapličky s pramenem) k němu byly přistavěny v roce 1734. Symboliku Nejsvětější Trojice najdeme ve třech lodích kostela, třech jeho ramenech a také oltáři, který je trojboký, takže je možné sloužit najednou tři mše. V roce 1750 byl kostel dostavěn do dnešní barokní podoby a také vysvěcen. Každoročně sem putovaly desítky tisíc věřících.

Zajímavostí tohoto poutního místa je pramen s čistou pitnou vodou - objevuje se každý rok ve svahu kopce kolem Vánoc a vyvěrá jen několik měsíců, do léta (většinou údajně do konce července). Na konci 17. století byla nad pramenem postavena kaplička. Od kapličky vede na vrchol Křemešníku lesní křížová cesta, kterou zakončuje Boží hrob – kamenné Kristovo tělo ležící v přírodní dutině ve skále. Kapličky na křížové cestě byly původně cihlové, ale po válce byly nahrazeny žulovými.

Doslova pár metrů od kostela leží další zajímavá stavba: nedokončený Větrný zámek. Říká se mu také havraní, protože na jeho věži je umístěno sedm skleněných havranů (jako ze známé pohádky o sedmi bratrech) a sochy havranů jsou v celém areálu. Zámek začal v roce 1930 stavět sochař a milovník pohádek Josef Šejnost, který se narodil v nedalekém Těšenově. Měla to být romantická vila, která by sloužila jako muzeum pro jeho medaile – jak možná víte, Šejnost byl dvorním medailérem vlád a osobností Československa. Vila měla vypadat jako středověký opevněný hrad s dvojicí věží. Nad dnes již nedochovanou vstupní branou je text „U Větrného zámku 1935“. Stavba je částečně opravena, ale není jisté, že se dočká celkové opravy nebo dokonce dostavby, jak jeden z jeho nových majitelů ještě v minulém roce plánoval.

Poutní místo leží uprostřed lesů a dnes nabízí turistům také jiné než duchovní prožitky. U parkoviště pod stejnojmenným hotelem je postaveno lanové centrum a nedaleko můžete za příznivého počasí od dubna do října navštívit také 53 metrů vysokou rozhlednu Pípalka. Když překonáte 205 schodů, pak se rozhlédnete z nadmořské výšky 765 m n. m. A když budete mít štěstí na opravdu pěkné počasí, dohlédnete do Krkonoš nebo až do Alp. Kostel na Křemešníku od dubna do října nabízí každou hodinu až do 17 hodin prohlídky s průvodcem. Kromě kostela zahrnuje prohlídka také kapli Mrtvých. Ve všední dny se prohlídky konají pouze za příznivého počasí. Pramen s kapličkou je od kostela vzdálen pouhých 500 metrů, dojdete k němu pohodlnou lesní cestou. Procházka po lese na čerstvém vzduchu s bonusem v podobě kouzelného poutního místa stojí opravdu za to!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10