Krkonošské Sedmidolí

Jako milovnice hor a tím pádem také Krkonoš mám svá oblíbená místa, kam se podle možností vracím. Jedním z nich je Sedmidolí: oblast na jižním svahu Slezského hřbetu, která leží mezi Labským dolem a Dolem Bílého Labe. Tato oblast v Krkonošském národním parku na rozhraní II. a III. zóny je rozdělena do sedmi údolí, proto název Sedmidolí.

V lesích Sedmidolí se nachází řada známých krkonošských bud: Jelení boudy, Davidovy boudy, Brádlerovy boudy a jiné. Rádi sem vyrážíme při našich dovolených ve Špindlerově Mlýně, což je mimochodem výborné výchozí místo pro řadu krásných větších nebo menších výšlapů. Ostatně některé jsem tu už v minulosti zmiňovala a na jiné ještě řada přijde.

Krkonoše Centrum Špindlerova Mlýna je od Sedmidolí vzdáleno cca šest kilometrů. Přímo Sedmidolí není většinou předmětem největšího turistického zájmu, což nám vyhovuje. Jezdíme sem nejraději koncem jara nebo začátkem podzimu a touto dobou tu potkáváme opravdu minimum turistů. V nadmořské výšce 1100 metrů tady stojí velká horská chata Sedmidolí (v době naší poslední návštěvy tu probíhaly přípravy na letní sezónu a bohužel bylo zavřeno) – jedná se o jedinečnou kulturní památku České republiky, jednu z posledních dochovaných ukázek typické krkonošské horské boudy z 18. a 19. století. Z louky se vám naskytnou nádherné výhledy na okolní hory: na Pláně, Kozí hřbety, Medvědín a Zlaté návrší. U cesty nad chatou stojí krásně opravená kamenná kaplička.

Z nové dřevěné informační tabule mezi horskou boudou a kapličkou se dozvíte spoustu informací o chatě i údolí. Například to, že Sedmidolí bylo osídleno dokonce už v 17. století. Louka s chalupou, kapličkou a jedním domkem se nazývala německy Spaltenbauden. Podle dochovaných záznamů byl prvním známým obyvatelem boudy Johann Hollmann (žil v letech 1726 – 1795) – jeho rodina vlastnila boudu až do druhé světové války. Po válce byl jejich majetek jako německý zestátněn a získala ho Obec legionářská (Svaz bojovníků za svobodu) a později chalupa sloužila pro podnikovou rekreaci zaměstnancům Ministerstva dopravy ČR. Po sametové revoluci boudu koupila v roce 2004 soukromá společnost, která ji v letech 2006 – 2014 zachránila citlivou kompletní rekonstrukcí.

V Sedmidolí si můžete stejně jako my udělat jednu ze zastávek na občerstvení, využít venkovní posezení, pokochat se krásou okolní přírody a šlapat dál… V našem případě to tentokrát bylo dolů z kopce přes Davidovy boudy do Špindlerova Mlýna, ale pro mnohé je asi lepší variantou kopec vyšlápnout nahoru. To je také naše oblíbená trasa. Trasa se dá také zkrátit tím, že se necháte vyvézt z centra Špindlerova Mlýna autobusem na Dívčí Lávky nebo o kousek výš na Jelení boudy a vyrazíte odtud.

A když si to po cestě rozmyslíte, od níže položených Davidových bud (nadmořská výška 1000 m) se nabízí řada dalších pěkných turistických tras: například na Medvědí boudu a z ní do centra Špindlerova Mlýna je to 6 km, na Lužickou boudu 3 km a na známou Špindlerovu boudu 3,5 km (odtud se dá jet zpátky dolů do Špindlerova Mlýna pravidelnou autobusovou linkou, ale doporučuji předem si zjistit jízdní řád). Já myslím, že by byla škoda Sedmidolí „nezažít“. I když: tady je krásně všude!

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete