Mariánské Lázně – perla západních Čech

Mariánské Lázně jsou bezesporu jedním z nejkrásnějších měst v západních Čechách a neměly by při toulkách tímto koutem naší země být vynechány. Ani já je při výletech po západu naší země neškrtla z programu.

Lázeňští hosté zde čerpají síly při lázeňských procedurách i kouzelných procházkách upravenými anglickými parky již spoustu let. Na romantických kolonádách čerpají síly i užívají pitnou kúru.

Skvělá poloha města, ležícího v čistém prostředí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, podpoří efekt lázeňských procedur a napomůže k lepší psychické pohodě i fyzické kondici. Léčí se zde především osteoporóza, nemoci dýchacích cest, onkologická onemocnění, nervové nemoci, nemoci pohybového aparátu, nemoci oběhového a močového ústrojí, ale i mnohá jiná onemocnění.

Neobarokní litinová stavba lázeňské kolonády pochází z let 1888-1889 a spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu. Najdete tu také zpívající fontánu, která hraje denně od 7 hodin každou lichou hodinu, ve 21 a 22 hodin včetně projekce s barevným osvětlením.

Mariánské Lázně se díky úchvatným parkům řadí mezi nejpůvabnější zahradní města v Evropě. O tyto přírodní skvosty s botanickou a výtvarnou hodnotou se na počátku 19. století zasloužil Václav Skalník.

Expozice Městského muzea Mariánských Lázní se zaměřují na historii lázeňství a spravují největší geologický park v ČR, jehož součástí je symbolický hřbitov obětí první světové války.

Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou Mariánské Lázně, jak již bylo uvedeno, vhodné k léčbě velkého spektra nemocí. V nejbližším okolí vyvěrá přes sto minerálních pramenů, ve městě samotném kolem čtyřiceti. Kolonády a altány, zastřešující jednotlivé prameny, dokreslují malebnou lázeňskou atmosféru. Minerální vody jsou využívány k inhalacím, koupelím i jako pitná kúra.

Mariánské Lázně jsou spojené s mnoha známými evropskými osobnostmi 19. století, umělci i panovníky. Několikrát je navštívil slavný německý básník Johann Wolfgang Goethe, který zde v roce 1823 prožil v pokročilém věku milostný román s mladičkou Ulrikou von Levetzow. Polský klavírní virtuos Fryderyk Chopin strávil ve městě léto roku 1836, německý skladatel Richard Wagner zde během léčebného pobytu v roce 1845 pracoval na svých dvou operách, a budoucí britský panovník Eduard VII. dokonce navštívil Mariánské Lázně devětkrát. Přítomnost těchto známých a významných lidí měla bezesporu příznivý vliv na oblíbenost již tak známých a oblíbených lázní.

Necelých devět kilometrů severně od Mariánských Lázní se nachází jedno z nejhezčích míst na Chebsku – rybník a lovecký zámeček Kladská v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Od bývalého loveckého zámečku knížete Schönburg-Waldenburga vede kolem vodní plochy po dřevěných chodníčcích nově opravená naučná stezka národní přírodní rezervací Kladské rašeliny. Část kolem Kladského rybníka se nazývá Tajga a překvapí vás velmi pestrou flórou i faunou. Leží v nadmořské výšce 810 m. Napájí jej několik potoků vyvěrajících v bezprostředním okolí, největší z nich je Pramenský potok. Na severní straně z rybníka vytéká Dlouhá stoka, která byla vybudována za účelem zpracování cínové rudy v okolí Horního Slavkova.

Kladský rybník byl vybudován počátkem 16. století. Zaplavil okraj rašeliniště Tajga, které částečně odvodňuje, a je už po několik století stabilní zásobárnou vody. Ve středověku, kdy byl Slavkovský les především zdrojem rud, odváděla se jeho voda Dlouhou stokou až k dolům v okolí Krásna.

A když si trochu pospíšíte po ránu, tak ani nebudete moc zakopávat o turisty J.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10