Na výlet za čerty a maškarami

Jižní Čechy jsou regionem, kam jezdíme rádi. I letos jsme trávili dovolenou právě tam. Nejdříve v Jindřichově Hradci a okolí, pak jsme se přemístili k naší kamarádce do Bernartic. Bernartice jsou městys v okrese Písek. Jsou takovou křižovatkou cest do Písku, Tábora, Milevska či Týna nad Vltavou. Žije tam okolo 1300 obyvatel. Procházka Bernarticemi je velmi pěkná.

Můžete navštívit třeba kostel sv. Martina, podívat se na kapli sv. Floriana, barokní faru nebo morový sloup se sochou sv. Josefa. Na náměstí stojí kamenná kašna. Pokud jedete ale na výlet s dětmi a máte rádi pohádky, zajděte si do staré Husovy kaple. Stavba kaple byla zahájena v roce 1926, o rok později byla vysvěcena. Dnes už má kaple ale úplně jiné využití. Nastěhovaly se sem pohádkové bytosti a čerti si zde založili svoje peklo. 

Nezaváhali jsme ani my a navštívili jsme ten pohádkový dům. Nejprve jsme museli projít zrcadlovým labyrintem, než jsme se dostali do pekla. Našli jsme zde peklo pravé, plné strašlivých čertů. A také peklo pohádkové – viděli jsme čerta Janka nebo Lucifera z pohádky „S čerty nejsou žerty“. Viděli jsme hrát karty čerty z pohádky „Hrátky s čertem“.  Abychom viděli Lucifera s Drápalem, museli jsme si nejdřív vyrobit trošku elektřiny a světla. Točili jsme klikou generátoru o sto šest. Také jsme si pohráli s bouřkostrojem, prošli chodbou plnou pavučin, prohlédli si pekelnou knihu hříchů, než jsme se po schodech dostali do jiného pohádkového světa.

Viděli jsme tříhlavého draka, obra, Sněhurčiny trpaslíky. Klíčovou dírkou jsme pozorovali vlka, jak spí v babiččině posteli a čeká na Karkulku. Nakonec jsme strčili ježibabu do pece, abychom zachránili Jeníčka a Mařenku. No, vyhráli jsme si. Odcházeli jsme s dobrou náladou. Z venku vypadá kaple velmi malá, vůbec jsme nečekali, že toho zažijeme a uvidíme tolik. Stálo to za to. Neváhejte a vezměte děti do pohádky.

Odpoledne jsme vyrazili ještě na druhý krátký výlet, a to do Milevska. Městečko Milevsko je od Bernartic vzdáleno jen 10 km.  Také Milevsko se může pochlubit krásnými místy a památkami k vidění. Zatím jsme se nestihli podívat do milevského kláštera a muzea, věřím, že to zvládneme příště. Co jsme si ale tentokrát nenechali ujít, je Muzeum milevských maškar. Milevský masopustní průvod je jeden z nejstarších v republice. Milevské maškary mají svůj dávný původ ve středověkých lidových hrách, kdy se v Milevsku tímto způsobem slavil konec masopustu. V Milevsku se u této příležitosti konal veselý průvod, jehož hlavní postavou byl Bakus. Samotný Bakus byl vezen na voze, cestou se vydatně napájel pivem a jeho oděv byl vycpán hrachovinou.

Postupně se průvod rozrůstal a už roku 1862 byl průvod masek dosti rozsáhlý a od roku 1875 měl vždy nějaký předem určený ráz. Většinou se jednalo o nějakou událost buď z dávné historie, nebo i ze současnosti. Maškarních průvodů se ovšem tehdy nemohl zúčastnit kdokoli. Účast v průvodu byla vyhrazena především milevským obyvatelům. Během 1. světové války se průvody nekonaly.    A v roce 1933 byly natočeny první záběry z průvodu maškar. Také za 2. světové války se průvody nekonaly a k jejich obnovení došlo až v roce 1969. Bohužel po roce 1989 se na tuto tradici trošku zapomínalo, ale díky práci a úsilí Maškarního sdružení se masopustní průvod v r. 2009 znovu obnovil a došlo k jeho velkému rozkvětu.

V roce 2016 byl překonán rekord v počtu 1248 masek a milevské maškary byly zapsány do České knihy rekordů a v současnosti jsou největším masopustním průvodem. Milevské maškary byly zapsány na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Průvodu už se nezúčastňují pouze Milevští, ale přijíždějí na ozdobených vozech maškary také z okolních vesnic.  O tom všem se v Muzeu maškar dozvíte z promítaných krátkých filmů. Mohli jsme se podívat, jak vypadal průvod třeba v roce 2018 nebo 2019. Ale viděli jsme také staré černobílé záběry o průvodech v dávné minulosti. Mohli jsme si prohlédnout spoustu maškar v čele se samotným Bakusem. Nechyběla cikánka nebo masopustní medvěd. Viděli jsme maškaru koně nebo chlapíka s kolem. Bylo na co koukat. V poslední místnosti jsme si zase pohráli. Mohli jsme si vyzkoušet, jak nám to v některé masce sluší. 

Byl to pěkný zážitek. V muzeu se nám opravdu líbilo. Nezbývá mi, než Vám doporučit návštěvu muzea při Vašich cestách po jižních Čechách.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10