Slunce, moře, hory, dovolená – v létě nás to táhne ven. Společně s tím ale přichází otázka: Kolik slunečního záření je ještě prospěšné a kdy už může škodit? Zatímco nadměrné vystavení UV záření zvyšuje riziko vzniku kožních nádorů, úplné vyhýbání se slunci může negativně ovlivnit psychiku, imunitní systém i metabolismus.

Podle lékařů nejsou řešením extrémy – ani zahalování a pobyt pouze v interiérech, ani bezstarostné opalování. Zásadní je vědomý přístup, který kombinuje znalost rizik, respekt ke slunci a důslednou prevenci. Denní světlo má zásadní vliv na zdraví, včetně duševní pohody. Krátké vystavení slunečním paprskům – ideálně v ranních nebo pozdně odpoledních hodinách – je prospěšné. Problém nastává, pokud se opalujeme nechráněně a dlouhodobě, a to především kolem poledne.

Slunce jako benefit i varování

Jak vytěžit ze slunce maximum, ale zůstat co nejvíce chráněni?

    • Sledujte UV index – zejména v létě a kolem poledne (např. přes aplikace ČHMÚ nebo Světové meteorologické organizace).
    • Používejte opalovací krémy s ochranným faktorem SPF 30 a vyšším – optimálně bez parfemace a šetrné k pokožce.
    • Vystavujte se světlu krátce a pravidelně, ideálně v ranních hodinách.
    • Pravidelně kontrolujte pigmentová znaménka – alespoň jednou ročně u dermatologa nebo dříve při změně vzhledu.
¨

Mýty o slunci, kterým stále věříme

Přestože osvěta ohledně ochrany kůže je poměrně masivní, stále mezi námi kolují tvrzení, jež se nám tzv. vryla pod kůži a nepochybujeme o nich i přesto, že nejsou založená na pravdě. Jedná se např. o následující:

Mýtus č. 1: „SPF 50 chrání celý den.“
Mýtus č. 2: „Opaluji se dohněda, nehrozí mi rakovina kůže.“
Mýtus č. 3: „Ve stínu se nespálím.“
Mýtus č. 4: „Slunce škodí jen kůži.“
UV záření může urychlovat stárnutí očí, přispívat ke vzniku šedého zákalu, potlačovat imunitní odpovědi a také poškozovat DNA v hlubších vrstvách kůže.