Hrad Děvín byl založen kolem roku 1250. Oblast tehdy patřila rodu Markvarticů a pravděpodobně oni Děvín založili. Dnes je, dříve mohutný a nedobytný, hrad porostlý stromy a dochovaly se velké zbytky zdiva, sklepy a hradní studna. Konečná podoba hradu byla dovršena ve 14. století, v té době vlastnil Děvín významný rod Vartenberků. Děvín se stal jedním ze správních center a také sídelním hradem, osvědčil pevnost svých hradeb zejména během husitských válek a následného boje o moc. Dalšími majiteli byli Biberštejnové, Jan Mylner z Mylhauz a na krátkou dobu Albrecht z Valdštejna a Jan Putz z Adlerthurnu, který přenesl centrum a správu panství na Mimoň. Opuštěný a během třicetileté války zřejmě pobořený Děvín začal pustnout.

Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce. Hradní areál neměl příkopy, dostatečnou ochranu mu poskytovaly strmé srázy. Dolní předhradí bylo dřevěné. Podél zdi vlastního hradu od něj vedla cesta k druhé bráně do horního předhradí, které bylo již kamenné. Třetí branou se procházelo do horního hradu, který chránily bašty. V podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece.

Zajímavostí je zdejší studna, údajně až sto metrů hluboká, takže mohla do ní pronikat spodní voda, i když pata objektu je ve výši 442 metrů nad mořem. Ve studni byla zbudována tajná chodba, kterou obléhaní v případě potřeby mohli unikat nebo zásobovat obránce. Možné je, že tato chodba vedla až do kostela sv. Víta v Osečné.

Z vrcholu Děvína jsou krásné výhledy na jezero, byť v letním období budou ztížené díky olistění stromů, nicméně i tak stojí místo za návštěvu a věřím, že si zde každý výletník přijde na své. Výšlap bez problémů zvládnou i mladší předškoláci, jen tedy trasa není vhodná pro kočárky. A pokud vás cesta udolá, odpočinout a zrelaxovat pak můžete na písčité pláži jezera. 

Jak Skalní divadlo, tak Děvín jsou přístupné celoročně a zdarma.