Kdysi jsem dlouhodobě pobývala v Dánsku, tak mě to tam po x letech táhlo zpět. Jak se asi změnila Kodaň? Zakoupila jsem letenky a vyrazila s kamarádkou na 5 dní Kodaně.

Na netu jsem našla hotel hned vedle Hlavního nádraží. Let neměl zpoždění a my za hodinku již nalétávaly nad Kodaň Kastrup. Jé, hele, tamhleten most v moři, který spojuje Dánsko se Švédskem stavěli, když jsem odsud odlétala. Most vypadá, jako by začínal uprostřed moře - je to tím, že jedna část je vedena pod mořem a zbytek je již nad mořskou hladinou. Zakoupily jsme vícedenní lístek na MHD a vyrazily vláčkem do centra Kodaně. Když hlásili zastávku Klampenbork, zpozorněla jsem - tady něco nehraje. To už jedem ven z Kodaně. Jely jsme pořád přírodou, tak nám to ani nepřipadalo, že jsme  v metropoli Dánska. Za deště jsme vystoupily a já se ptala, kde že je vlastně stanice Hlavní nádraží - to musíte zpět Kobenhavn O. Tak zpět - hotel jsme našly a vyrazily do města. O tom snad příští článek...

Kamarádka mě začala přemlouvat, že by chtěla jet tím vláčkem přes moře přes ten most. Říkám jí, ale tam už je Švédsko. Ale vždyť máme na ten vláček lístek a můžeme s ním jezdit kam chceme. Podlehla jsem a příští den odpoledne jsme  jely vláčkem znovu přes letiště Kastrup. Nikdo nás nekontroloval a vše probíhalo v pořádku. Vjely jsme na most a ejhle - kontrola jízdenek.To jsem se orosila. Podala jsem lístky usměvavému mladíkovi, který  je obratem vrátil, že tyto lístky platí jen v Dánsku (no vždyť jsem to říkala). Kamarádka se ptala, co říká - no lístky nám tady neplatí. Dělej, že neumíš anglicky. To nejde... Tak co máme teď dělat?  Já vám odpustím pokutu a musíte zaplatit lístky do nejbližší stanice, což je letiště Malmö.
Ale já mám jen dánské koruny. Já vám to kursem proměním.                    Platím za dva lístky asi 160,- švédských korun a jako bonus dostávám zpět v drobných 40,- švédských korun. První stanici vystupujeme - jsou tam jen pole a nějaký bar. Tak to teda ne..., zaplatily jsme balík, tak se do toho Malmö dostanem. Nasedáme na další vlak a ještě přes hodinu jedeme do Malmö, které si trochu projdem. Za 40,- švédských korun kupuju klobásu, kterou kamarádka odmítá - ona chtěla čokoládu. Ale já si potřebuju posílit nervy na zpáteční cestu. Jak to uděláme? Na nádraží si ve směnárně proměníme "dány za švédy" a bude to. Na nádraží zavřené pokladny, směnárna žádná, jen automaty a náš vlak již ve stanici. "Jedete s námi?", volá na nás průvodce.                                                                                                       Jasně - a dobíháme vlak. To jsou teda nervy ... Pak mě napadla spásná myšlenka. Vystoupíme na letišti v Malmö a tam si ve směnárně vyměníme peníze a koupíme lístky. Žádná kontrola - fajn. Vystoupily jsme opět v polích a ptaly se na letiště. Jó, to je odtud 5 kilometrů. A kde si můžeme koupit lístky? Támhle jsou automaty, můžete platit i kartou.                                         No tu s sebou nemáme. Pak se nad námi smiloval jeden pracovník drah a opět nám ve velmi nevýhodném kursu proměnil dánské koruny na švédské.

Poté už jsme mohly koupit v automatu lístky a s klidným svědomím do vlaku nastoupit. Jakmile se zavřely dveře, ozvalo se: kontrola jízdenek - UF? Tentokrát vše v klidu. A byly jsme zase na mostě (snímek, když jsme se vynořily z podzemí je pod článkem). Večer jsme se na hotelu při vínku zasmály - most jsme sice projely za velké peníze, ale bez pokuty...