O Koroně se dozvíte v Moravské Třebové

Jistě si říkáte, že Korony už bylo dost a v dnešní době se žádné další informace dozvídat nechcete a ani nepotřebujete. Mám stejný názor, s prvními nesmělými slunečními paprsky se snažím zapomenout na všechno špatné, čeho je kolem bohužel více než dost. Snaha dobít si baterky a načerpat energii je u mnohých z nás asi silnější než kdy dříve. Jenže ono to s touhle Koronou jde ruku v ruce.

V rámci „duševní očisty“ jsme po dlouhých letech vyrazili s manželem na výlet do Moravské Třebové. Vzhledem k mým současným zdravotním problémům nepřipadala v úvahu delší pěší trasa, a tak jsme se rozhodli své kroky v podstatě omezit jen na historický střed města a nedaleký zámek. A právě na zámeckém nádvoří jsme náhodou narazili na Koronu… Mě tedy doslova uchvátila!

Korona na zámku v Moravské Třebové je totiž krásná, dřevěná… socha. Zhotovil ji v roce 2021 řezbář Petr Steffan (Městečko Trnávka), autorem podstavce k soše je Ladislav Jokeš (Moravská Třebová) a donátorem sochy je RNDr. Milan Blaha (Moravská Třebová). Dřevo na ni nechal dovézt až z Thajska bývalý majitel poštovny na Sněžce Milan Blaha (jinak z Moravské Třebové). Díky této soše se vlastně návštěvníci zámku nebo prostě jen zámeckého nádvoří mohou dozvědět o Koroně to, co třeba ani netušili. Přímo u sochy se totiž nachází tabule s názornými obrázky a vysvětlením. Kdo tedy vlastně byla svatá Korona? Podle těchto informací:

Svatá Korona byla dle legendy umučena pro svou víru kolem roku 170 v Damašku nebo v Antiochii poté, co se zastala křesťanského příslušníka římské armády sv. Viktora. Viktor byl v Sýrii vojákem vyslýchaným pro svou víru. Velitel při výslechu velmi žasl nad jeho výmluvností, podezříval ho i z příslušnosti k nižšímu duchovnímu stavu a odsoudil ho ke stětí. Mezi předváděnými před téhož velitele byla i šestnáctiletá Korona, která snad patřila k Viktorovi - údaje o jejich vztahu jsou však nejisté, dle některých mělo jít o jeho manželku.

Když Korona dostala příkaz obětovat pohanským bohům, odpověděla prý: „Korona se jmenuji, a ty chceš, abych byla zbavena koruny?“ Velitelova krutá fantazie pak způsobila, že ji odsoudil k roztržení palmami. Za popravčí nástroj sloužily dvě násilím sehnuté palmy, ke každé byla pevně přivázána a jakmile byly stromy uvolněny, roztrhly ji.

Během staletí si sv. Koronu „přivlastňovali“ různí jednotlivci či skupiny. Snad pro způsob umučení – roztržení mezi dvěma palmami – se stala patronkou dřevorubců a řezníků. Zájem o ni projevili i mocní panovníci. Císař Ota III. nechal její ostatky převézt do Cách a Karel IV. údajně dovezl její relikvii do Čech. Možná je zaujala právě souvislost jména s korunou (latinsky Corona) jako symbolem majestátu. V 18. a 19. století byla u nás známa především jako pomocnice hledačů pokladů, hráčů loterií a obecně lidí hledajících cestu z finančních potíží. Krátce po začátku epidemie COVID-19 byla zřejmě opět pro své jméno zvolena za ochránkyni věřících proti nové nákaze.

Pan Blaha nechal sochu vyrobit jako připomínku pandemie, ale hlavně na památku jejích obětí, mezi které bohužel patřili i jeho kamarádi. Socha stojí na podstavci, aby jí bylo dobře vidět do tváře. Zezadu a z boku jsou palmové listy jako symbol palem, které podle legendy svatou Koronu roztrhly. Ve spodní části jsou utržené ruce.

Na legendu o svaté Koroně údajně Milan Blaha narazil na internetu zcela náhodou. Katolická církev si připomíná svatou Koronu 14. května. Její relikvie je dokonce uložena v Praze v chrámu sv. Víta, kam ji nechal dovézt Karel IV. v roce 1355. Kdysi sv. Korona patřila k oblíbeným svatým, ale teprve díky pandemii koronaviru se o ní po mnoha letech znovu dozvídáme.

Jak vidíte, renesanční zámek v Moravské Třebové vám ukáže zcela jiný pohled na Koronu. A právě o to možná jde: Věřit, že bude lépe!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10