Palác Lucerna - zašlá sláva

Palác Lucerna se nachází mezi ulicemi Štěpánská a Vodičkova v Praze. Poznáte ho podle znaku lucerničky visící nad vchodem. Je to první pasážová stavba v Praze a od roku 2017 je národní kulturní památkou České republiky.

Projektant Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta Václava Havla) o vybudování víceúčelového centra pomýšlel již v roce 1905. Téměř dva roky sháněl vhodné prostory. Nakonec koupil Bělského palác ve Vodičkově ulici i s přilehlým domem. Stavba probíhala v letech 1907 – 1911, část budovy se využívala ještě před dokončením celé stavby. Palác měl původně sloužit jako hokejový stadion, již během stavby se ale zjistilo, že je sál pro tento účel nevyhovující. Projekt byl tedy přepracován a vznikl zde velký společenský sál. Úplné dokončení proběhlo až v roce 1921. V tehdejší době byla tato železobetonová stavba se sklem zastřešenou pasáží naprostým unikátem. Budova nese znaky doznívající secese a nastupujícího modernismu. Tento palác zůstal majetkem rodiny Havlů, v roce 1952 byl znárodněn. V roce 1991 v rámci restituce palác získala paní Dagmar Havlová (švagrová bývalého prezidenta Václava Havla).

Palác Lucerna je považován za velmi významné kulturní a společenské středisko v Praze. Konají se zde koncerty, plesy, schůze, konference, módní přehlídky, sportovní akce, taneční… Velký sál Lucerny o rozměrech 54 metrů krát 25,5 metrů pojme zhruba 2500 stojících a 1500 sedících diváků. Kavárna Lucerna s kapacitou 160 míst v prvním patře nabízí skvělou kávu, víno nebo zákusky. Často se zde pořádají klavírní vystoupení a taneční večery. Schodiště a jeho okolí je obloženo nádherným zeleným a červeným mramorem. Zde také uvidíte vzpomínku na stavitele Vácslava Havla. Pamětní deska byla obložena živými květinami. V pasáži je i několik obchodů. Co vás ale asi upoutá nejvíce, je socha umělce Davida Černého. Visí od stropu a představuje svatého Václava sedícího obkročmo na břiše svého mrtvého koně. Myslím si, že do takovýchto prostor se socha vůbec nehodí.

Část pasáže by potřebovala zrekonstruovat, již jsou vidět roky zašlé slávy. Mramorové obklady vypadají honosně, ale to je asi to jediné, co mohu pochválit. Občas se v prostorách pasáže schází i pochybní občané a to nikdy nepůsobí hezky. Potkala jsem tu poměrně dost turistů – českých i zahraničních. Návštěvnost zde je tedy dost velká. Určitě by asi stálo za to pasáž trochu vylepšit a rozumně oživit.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete