Zatímco včasná diagnóza dává pacientovi šanci na dlouhodobé přežití a zároveň šetří náklady systému, pozdní záchyt znamená složitější léčbu, nižší úspěšnost a podstatně vyšší finanční i sociální zátěž.

Každý typ nádoru je individuální, přesto obecně platí, že čím dřívější záchyt, tím lepší je šance na uzdravení a tím méně peněz léčba stojí. Kromě včasného nálezu hraje roli také délka doby od prvních příznaků k léčbě. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) bývá doba stanovení některých diagnóz zbytečně dlouhá – například u rakoviny plic by diagnóza měla být stanovena do 42 dní, ve skutečnosti však léčba často začíná až po deseti měsících. 

Lékaři i odborné asociace proto hledají řešení, jak dobu zkrátit. Ať už je to zlepšení koordinace onkologické péče napříč republikou, či využití nových technologií. Jednou z cest se ukazuje být například umělá inteligence. S tou pracuje MUDr. Robert Slunečko, lékař úseku biopsie a imunohistochemie – AI tam využívají k odhalování rakoviny děložního čípku či prostaty. „Ve standardním procesu dostáváme pod mikroskop preparáty s tkání prostaty, prohlédneme je, zhodnotíme, uděláme diagnózu. Vzorků je pochopitelně mnoho, pro patologa je vyšetření náročné na oči, ložiska mohou být naprosto minimální, čítající pouze několik drobných žlázek. Ve chvíli, kdy se člověk hodiny dívá do mikroskopu, samozřejmě stoupá riziko, že malá ložiska přehlédne. Umělá inteligence si prohlédne preparát a označí veškerá suspektní ložiska, na která se máme soustředit“. U komplikovaných případů, kdy si patolog není jistý vzorkem, dokáže AI urychlit proces zkoumání až o desítky minut. To vede k rychlejší diagnóze, a tedy k rychlejšímu nástupu léčby.

Pozdní záchyt, stejně jako zpoždění diagnózy zvyšují následné náklady jak přímé, tak nepřímé. K přímým nákladům se řadí operace, chemoterapie či biologická léčba. Nepřímé náklady pak zahrnují například pracovní neschopnost. Podle průzkumu postihuje pracovní neschopnost trvající déle než půl roku až 80 % dotazovaných. Finanční dopady dlouhodobé nemoci pak vedou ke stresu a zhoršují zdravotní stav. Pro stát i zdravotnictví to znamená dvojí ztrátu – vyšší náklady a nižší příjmy. Státní pomoc pacientům je přitom vnímána jako nedostatečná a to zejména kvůli délce vyřízená žádostí. I přesto si řada pacientů váží její samotné existence. 

Zdravotnické systémy napříč Evropou se shodují, že nejefektivnějším nástrojem v boji s rakovinou je prevence a včasná diagnostika. Screeningy rakoviny prsu, děložního čípku či tlustého střeva již dnes zachraňují tisíce životů a v České republice jsou dobře zavedené. Přesto se na ně ne všichni lidé dostanou – a to z nejrůznějších důvodů. Někteří o screeningových programech hrazených pojišťovnami nevědí, jiní se domnívají, že to zkrátka není potřeba. 

To je i případ žen po 50, které procházejí menopauzou. Díky snížené sexuální aktivitě zanedbávají návštěvy u gynekologa a vystavují se tak například riziku rakoviny děložního čípku. „Na průvodním listu někdy vidíme, že paní nebyla na prohlídce více než 10 nebo i 20 let. Stěry bývají celé prokrvácené a často už jde o těžký nález. Žena nejde k lékaři proto, že si po letech vzpomene, ale protože už cítí závažný problém. Přitom právě preventivní kontroly jsou to jediné, jak takovým problémům předejít. Tam zachytíme velmi časné stádium rakoviny, které se dají řešit mnohdy i celkem jednoduchou operací,“ popisuje MUDr. Iva Kinkorová Luňáčková.

Otázka „Kolik stojí lidský život?“ se v případě rakoviny nedá vyjádřit jedním číslem. Jisté ale je, že pozornost věnovaná včasné diagnostice a prevenci šetří peníze i lidské životy. Čím dříve je nemoc odhalena, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu a tím nižší je účet, který nakonec zaplatí nejen pacient a zdravotní systém, ale celá společnost.

Zdroj: Bioptická laboratoř