Přesně tak je tomu v Prachaticích, kde se pás hradeb dochoval takřka v původním rozsahu. A tak si prohlížíme baštu Helvít,  parkán u Dolní brány, kde je mezi hradební zdí a první městskou zástavbou hezky upravený park, a prostor mezi dvěma prstenci hradeb za Hospicem sv. Jana Nepomuka Neumanna, v němž půvabné místo k odpočinku doplňuje jezírko s koi kapry a voliéry s papoušky, kanáry a bažanty.

Z dalších památek nelze přehlédnout Starou a Novou radnici, krásné renesanční domy na náměstí, kašnu se sochou Spravedlnosti a kostel sv. Jakuba Většího. Jeho zasvěcení není náhodné, apoštol Jakub je patronem mnoha profesí, mj. poutníků, kupců a obchodníků, s nimiž historie města úzce souvisí.

Následně opouštíme historické centrum a z Malého náměstí se vydáváme na Svatopetrskou naučnou stezku. První zastávka je hned za rohem, u přírodní památky Žižkova skalka. Jde o výrazný skalní blok, součást křemenného valu, který se táhne severovýchodním směrem k Těšovicím. Právě zde je jedno z míst, kde žíla vystupuje nad povrch. Můžeme odtud zhlížet na město, stejně, jako to při jeho dobývání a obléhání činil v roce 1420 Jan Žižka nebo na počátku třicetileté války, v září 1620, císařský generál hrabě Buquoy.

Stezka mírně stoupá a kopíruje křížovou cestu, na které se dochovalo celkem deset kapliček a božích muk z 18. a 19. století. Kromě nich míjíme i trojboký žulový jehlan připomínající konec životní pouti jednoho prachatického měšťana v roce 1803.

Poslední zastávkou je nejstarší prachatická stavba, kostel sv. Petra a Pavla. Obklopuje ho krásně udržovaný městský hřbitov.

Svatopetrská NS zde sice končí, ale lze se napojit na Vyhlídkovou stezku kolem Prachatic, takže stále pokračujeme po zelenobílém psaníčku. To nás provede okrajem města na Šibeniční vrch  a úpatím Dubového vrchu. Pro zpestření jsou zde na několika místech dřevěné sochy. Původně jsme chtěli pokračovat až ke zvířecí obůrce, ale počasí je aprílové a jsme rádi, když jednu z přeháněk můžeme přečkat pod stříškou turistického odpočívadla. Na rozcestí Pod Cvrčkovem proto přecházíme na modrou značku, která nás vrátí do centra Prachatic.

Můžeme tak dokončit průzkum zbývajících uliček s renesančními měšťanskými domy a výlet zakončit v místní pivovarské restauraci. Sladovnictví a pivovarnictví patří k Prachaticím  stejně jako třeba Zlatá stezka, která tudy procházela. Město ležící na obchodní stezce bohatlo, zalidňovalo se a i slad se stal obchodním artiklem. Podle toho, jak úroveň a význam města kolísaly, ať vlivem válek, požárů, hospodářských krizí či politických změn, vedlo se i pivovarnictví. Provoz měšťanského pivovaru byl ukončen v roce 1949. Tradici vaření piva v historickém centru se podařilo obnovit v roce 2015.

Okolí Prachatic nabízí i další cíle. Asi nejznámější je kamenná rozhledna  z roku 1883 na vrcholu Libína. Na jeho úpatí (za bývalými lázněmi sv. Markéty) je hezké dětské hřiště Areál lesních her a nad ním křížová cesta ke kapli sv. Filipa Neri. Ani zde davy neproudí, ale ještě více „utajená“ je krátká naučná stezka s názvem Utajená obrana Prachatic. Začíná u parkoviště v Libínském sedle, a vede k několika řopíkům v okolí. U hlavní trasy je 8 velkých, pěkně zpracovaných informačních tabulí, které návštěvníky seznámí s objekty lehkého opevnění, jejich maskováním, taktickém řešení, výzbrojí a historickými souvislostmi. Na čtyřech řopících jsou umístěny menší panely s konkrétními údaji k danému objektu.

Ať se budete kochat malebnou kulisou středověké minulosti města nebo vrazíte za výhledy a novodobější historií do jeho okolí, určitě se vám tu bude líbit. 

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz