Na východním okraji pražské městské části Dubeč bývalo kolem potoka Říčanka zanedbané údolí s černou skládkou. To se naštěstí změnilo, když zde v letech 2009-11 proběhla revitalizace a byl vybudován park Panská zahrada.
Dubeč má dlouhou historii, poprvé je osada zmiňována roku 1088 v zakládací listině kapituly Vyšehradské. Název se kupodivu neodvozuje od dubového porostu, ale od slova „dubec“, což byl specialista na kácení a zpracování dřeva, prostě dřevorubec. Součástí Prahy je Dubeč od roku 1974.
První, co návštěvníka u vstupu do parku zaujme, je rekonstruovaná barokní sýpka - špýchar. Konají se zde výstavy, vernisáže, svatební obřady a jiné kulturní a společenské akce. V zahradě pod špýcharem nalezneme zbytky tvrze ze 14. století. Zajímavostí je, že kvádr z dubečské tvrze byl vsazen do základů Národního divadla.
Postupujeme parkem kolem amfiteátru k vyvýšenině, na jejímž svahu se nachází vinice. Je připomínkou tradice vinohradnictví v hlavním městě, na níž měl zásluhu zejména císař Karel IV. Na této vinici se pěstují dvě odolné odrůdy - červená Marlen a bílá Madlen.
Mělo by se jednat o vyhlídkové místo, ale směrem k vinici je vysoká zeď, a pokud usednete na lavičku, nevidíte přes dřevěnou palisádu nikam. Takže můžeme hovořit maximálně o omezeném výhledu do údolíčka, kterým se lze kochat pouze ve stoje nebo sestupujíc po schodech dolů k potoku.
V dolní části je, dnes již pěkně vzrostlý, keřový labyrint. V jeho středu byla (podle fotek ještě v roce 2022) dřevěná vyhlídková plošina. Ta v současnosti chybí, což je škoda, neboť tak návštěvník přichází o pohled na labyrint shora.
V odlehlejší části parku je meditační loučka a na opačném konci parku dětské hřiště. Jak prozíravé!
Potok lze překonat po dřevěných mostech nebo použít brod.
I přes drobné nedostatky jsme potěšeni, jak zásadním způsobem došlo ke přeměně džungle s odpadky na příjemné místo k procházkám a relaxaci. O to více, že leží v ochranném pásmu chráněného území - přírodní památky Lítožnice. V prostoru parku je i řada panelů s informacemi o okolní přírodě, historii i současnosti Dubče a aktivitách zdejších obyvatel.
Vycházka pražskou zelení může pokračovat po naučné stezce spojující Dubeč s Uhříněvsí. Nenáročná trasa měří zhruba 6 km a i tady seznamuje s historií, pravěkým osídlením, starými lomy, rybníkářstvím a faunou a flórou v okolí Říčanského potoka.
Užitečné jsou informace o tom, že labutě i jiné vodní ptactvo v teplé části roku nepotřebují přikrmovat a především - jaké krmení jim může uškodit. Nikdy by neměly dostat čerstvé pečivo, i to staré jen velmi omezeně! Podle odborníků je vhodnou potravou kukuřice, pšenice, žito, oves, rýže vařená i nevařená, směs ptačího zobu, mražený hrášek, nakrájený salát či krájené zeleninové odřezky a slupky.
Nejen zájemci o geologii ocení zastávku v lomu Rohožník. Křemence, pískovce a jílovce zde tvoří vrásu připomínající hřbet obřího ještěra.
O dalších zastaveních se rozepisovat nebudu, můžete si o nich přečíst v mém starším článku z roku 2012: Uhříněves - pěkné místo na výlet, kdy jsme po naučné stezce putovali v opačném směru.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz