Přimda - nejstarší kamenný hrad v Čechách

První zmínka o něm pochází z roku 1121. Nechal ho prý postavit nejspíš německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale do pěti let připadla Přimda již českým panovníkům (jedním z nich byl údajně český kníže Vladislav I, což tvrdí Kosmas v Kronice české). Jiná verze tvrdí, že byla Přimda ve své kamenné podobě pravděpodobně založena českým knížetem k ochraně hranic. Co ale určitě víme, je, že sloužila jako důležitá pohraniční pevnost, neboť střežila obchodní cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce. Mimo to sloužila jako vězení, v němž byl dvakrát po řadu let vězněn budoucí kníže Soběslav II. svým bratrancem, Vladislavem Druhým. Vězení si vyzkoušel na vlastní kůži i budoucí král Přemysl Otakar II. za pokus o vzpouru namířenou proti jeho otci Václavu I.

Ve 14. století byli obyvatelé žijící v okolí Přimdy povinni strážit hranici a manové vojensky sloužit hradu. Současně se tu na části tzv. norimberské cesty vybíralo clo. Jan Lucemburský, aby měl dost peněz na válčení, Přimdu zastavil, stejně jako mnoho dalších hradů, šlechtě. Jeho syn Karel IV. ji sice podobně jako řadu jiných hradů vykoupil, aby omezil vzrůstající moc šlechtických rodů na úkor panovnického rodu, ale v následující době byl tento hrad opět často zastavován šlechtickým rodům.

Na počátku 15. století přešla Přimda do rukou Rýzmburků. Ti sem dosadili správce Tista a ten asi se souhlasem svého pána přepadával lidi ze širokého okolí. V roce 1416 se povedlo královskému vojsku zajmout v hospodě v městečku 30 loupežníků právě ve chvíli, kdy hráli vrhcáby, a ti byli za své činy v Praze oběšeni. Hrad s jejich vůdcem však dobyt nebyl. O dva roky později uskutečnil král proti Rýzmburkům výpravu. Oblehl se svým vojskem Přimdu a posádce hradu nezbylo než se vzdát. Po tomto vítězném tažení byla Rýzmburkům Přimda odebrána.

V období, kdy usedl na trůn Zikmund Lucemburský, patřila Přimda k oporám katolické strany. Husité ji několikrát obléhali, avšak bez úspěchu, proto alespoň zničili městečko pod samotným hradem.

V polovině 15. století získali Přimdu do zástavního držení Švamberkové. Ti hrad příliš neudržovali, a tak pustl a pustl, až se stal neobyvatelnou zříceninou.

Ta opět několikrát změnila majitele, až se na konci 17. století dostala do majetku hraběte Jana Václava Novohradského z Kolovrat. Ten centrem panství učinil nedaleké Velké Dvorce a vybudoval v nich rozsáhlé ovocné sady. V současnosti se v těchto sadech pěstují jablka a třešně. V prodejně Kolowratových sadů lze zakoupit kromě jablek a třešní i brambory, cibuli, česnek, mošty, limonády, cidery, med, hrušky, sazenice kytiček a další sortiment. Třetí květnový den letošního roku zde proběhl 1. ročník Slavnosti květů. Účastníci si mohli projít sadem a vidět asi 140 tisíc rozkvetlých ovocných stromů. Odpoledne si pak při živé hudbě pochutnali na připraveném pohoštění.

Ale vraťme se zpátky k hradu, resp. zřícenině. Velkou část území kolem ní vlastní páni z Kolowrat dodnes. Samotná zřícenina hradu Přimda je již 63 let národní kulturní památkou a v současné době je v majetku města Přimdy.

Pokud budete mít cestu kolem, nezapomeňte se na ni jít podívat. Její návštěva určitě rozšíří vaše cestovatelské zážitky o další z těch nezapomenutelných, protože pokud vystoupáte až na samý vrch, zjistíte, že se z hradu sice zachovala pouze hranolová hradní věž, jejíž zdi jsou tři až čtyři metry silné, ale pohled do okolí bude příjemnou náhražkou za chybějící část hradní budovy. Uvidíte nejen blízké stejnojmenné městečko Přimdu, ale i další okolní vesničky a při slunečném počasí dohlédnete až za hranice České republiky, do Německa.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10