Není překvapením, že pohyb člověku zkrátka svědčí. Vedle pozitivních účinků na lidskou psychiku a hladiny stresových hormonů značně přispívá také ke správné funkci trávicí soustavy. Podporuje prokrvení klíčových orgánů, jako jsou střeva a žaludek, stimuluje střevní stěny, čímž zlepšuje peristaltiku a napomáhá k pravidelnému vyprazdňování, a zároveň zajišťuje rozmanitost mikrobiomu. Studie ukazují, že lidé s pravidelnou fyzickou aktivitou mají pestřejší složení střevních bakterií než jedinci bez pohybu. To se následně odráží nejen v lepší schopnosti zpracovávat různé druhy potravin, ale i v efektivnějším vstřebávání živin či silnější imunitní odpovědi celého organismu.

 

Pokud tedy bojujete se špatným zažíváním, zkuste do své pravidelné rutiny zařadit více sportu. Není přitom nutné trávit dlouhé hodiny v posilovně a trápit se u činností, které vás nebaví. Ať už je vám bližší plavání, běh, jóga či pilates, je čistě na vás, jak svá střeva rozpohybujete. Zajímavostí přitom je, že i po jídle se vyplatí zůstat aktivní. Krátká procházka místo odpočinku totiž zrychlí střevní průchodnost a pomůže vyrovnat hladinu cukru v krvi.

Alfa omega je strava. To, jaké potraviny denně přijímáte, rozhoduje o kvalitě střevního mikrobiomu, funkčnosti střevní bariéry i o vzniku a míře zánětlivých procesů v trávicí soustavě. Složení jídelníčku rovněž určuje, jak efektivně střeva vstřebávají klíčové živiny, kolikrát denně chodíte na záchod a zda je vaše imunita v rovnováze. Škodlivé jsou hlavně průmyslově zpracované potraviny plné rafinovaného cukru, nezdravých tuků a umělých aditiv. Nejenže dráždí a zatěžují sliznici, podporují navíc růst nežádoucích bakterií a kvasinek, čímž narušují potřebný balanc. Balené snacky, polotovary, oblíbené sladkosti, fast food či slazené nápoje proto raději vyměňte za čerstvé a nezpracované varianty s pozitivními účinky na střevní zdraví.

V jídelníčku by neměly chybět fermentované potraviny, jako je kefír, kysané zelí, nakládaná zelenina, kimchi, tempeh nebo kombucha, pro doplnění potřebných druhů mikroorganismů a zdroje klíčové vlákniny, jež slouží jako potrava pro bakterie, podporuje peristaltiku a přispívá ke stabilizaci hladiny cukru v krvi. Získat ji můžete například z obilovin, luštěnin, tmavě zelené zeleniny, ovoce a ořechů. Za pozornost stojí také kvalitní tuky v podobě omega-3 mastných kyselin. Losos, sardinky, olivový olej nebo také lněná semínka totiž posilují střevní stěnu a působí protizánětlivě. Polyfenoly ve formě hořké čokolády, zeleného čaje a bobulovitého ovoce zase zlepšují odolnost vůči škodlivým mikroorganismům a pomáhají udržovat vyvážené prostředí.

Přestože vyvážený jídelníček tvoří základ správně fungujícího trávicího systému, čas od času jej můžete podpořit i dalšími prospěšnými látkami. Vitaminy, minerály a různé bioaktivní složky obsažené například v kvalitních doplňcích stravy mohou napomáhat regeneraci, přirozené obranyschopnosti i správné funkci střevní bariéry.

Pokud jste právě dokončili antibiotickou léčbu, denně čelíte zažívacím potížím nebo jste aktuálně vystaveni větší psychické zátěži, hodí se zařadit také probiotika s prebiotiky, která zvýší rozmanitost střevního mikrobiomu, přirozeně jej posílí a sníží riziko oslabení. Střevní problémy přitom mohou pramenit i z celé řady chronických onemocnění. Jedním z nich je i syndrom dráždivého tračníku (IBS), jenž patří mezi nejčastější funkční poruchy trávicího traktu. Projevuje se opakovanými bolestmi břicha, nadýmáním, plynatostí a střídáním průjmu se zácpou. Přestože medicína zatím nenabízí definitivní způsob, jak se IBS zcela zbavit, zařazením cílené péče je možné nepříjemné příznaky alespoň zmírnit a omezit. 

Zdroj, foto: PROIBS