Procházka po Liberci

Liberec se nachází v Liberecké kotlině Žitavské pánve mezi dvěma horskými masívy. Nejvyšším bodem je vrchol Ještědu (1012 metrů nad mořem). První zmínka o Liberci pochází z roku 1352. O rozvoj města se zasloužil rod Redernů, který založil několik významných staveb. Císař Rudolf II. povýšil Liberec roku 1577 na město.

Po bitvě na Bílé hoře Redernové opustili Liberecko a usadil se zde Albrecht z Valdštejna. V osmnáctém století zde začal rozvoj textilního průmyslu. Liberec se postupně stal nejvyšším manufakturním městem Království českého, vznikaly nové textilní továrny. V té době byl Liberec druhým největším městem hned po Praze. Toto období bylo velmi bohaté na rozvoj stavitelství, školství, dopravy, textilního a automobilového průmyslu. Liberec byl z velké části německým městem s českou menšinou. Vývoj zastavila první světová válka. Až po druhé světové válce byla vysídlena většina původních obyvatel. Po sametové revoluci pomalu krachovaly textilní továrny a vznikly zde nové průmyslové a obchodní zóny. Liberec se stal centrem Libereckého kraje.

V Liberci je mnoho zajímavých památek a míst k navštívení. Za jeden den se vše nedá stihnout. Vytipovala jsem si kostely a radnici. Moc se mi líbily. Zde je pár slov o nich:

Kostel svaté Máří Magdalény (též Jubilejní kostel) byl postaven v letech 1908-1911 v novobarokním slohu s prvky secese. Objekt kostela tvoří prostorná klenutá loď 28 metrů dlouhá a 20 metrů široká zakončená půlkruhovým kněžištěm. Po obou stranách lodi je trojice kaplí, místo hlavní věže má secesně tvarovaný sanktusník. Byl zde vybudován malý klášter kapucínů. Za socialismu tu byla mateřská školka a v chrámu sklad knih. Později byl prázdný a chátral. V roce 2012 se začal kostel opravovat, ale byly zde spory ohledně dotací z Evropské unie. Rekonstrukce tedy zůstala nedokončena a stavba je zakonzervována. Škoda, moc se mi kostel líbil.

Kostel Nalezení svatého Kříže je římskokatolický filiální kostel, významná barokní památka a poutní místo. Kostel stojí na místě původního barokního hřbitovního kostela, kde bylo morové pohřebiště. Půdorys kostela je ve tvaru kříže. Rokokové zařízení kostela je zachováno původní. Za kostelem se nachází křížová cesta, kterou tvoří čtrnáct výklenkových kapliček z pískovce. Původní dřevěné obrazy byly nahrazeny obrazy malovanými na mědi. Kaple Božího hrobu byla postavena v roce 1722 jako kopie stojící uprostřed Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Mariánský sloup pochází z roku 1719. Údajně byl postaven jako poděkování za záchranu před morem. Je to nejstarší stavitelské dílo ve městě. V době mé návštěvy byl areál s křížovou cestou uzavřen z důvodu rekonstrukce kaple Božího hrobu a Mariánského sloupu. Pořídila jsem tedy pár fotografií přes plot.

Kostel svatého Antonína Velikého je římskokatolický farní a arciděkanský novogotický kostel. Jeho historie sahá až do roku 1579. Dnešní kostel stojí na místě původního dřevěného roubeného kostela. Nynější kostel je dlouhý 15,6 metru a věž je vysoká 70,50 metrů.

Všechny tři kostely, které jsem dnes navštívila, jsou chráněny jako kulturní památky České republiky. Bohužel byly všechny uzavřeny, tak jsem si je mohla prohlédnout jen zvenku.

Další moje kroky vedly k liberecké radnici. Je to nádherná novorenesanční budova – dominanta města, nyní zde sídlí magistrát. Základní kámen byl položen 30. září 1888, přesně za pět let se konalo symbolické položení posledního kamene. Stavbu navrhl vídeňský architekt Franz Neumann. Kdo z vás viděl vídeňskou radnici, tak mi dá za pravdu, že podoba není náhodná.

Příště určitě navštívím další zajímavosti a podělím se s vámi o zážitky.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10