První škrábání v krku. Proč se infekce dýchacích cest objevují právě na podzim?

Podzimní vlna infekcí je většinou výsledkem souhry několika sezónních okolností. Ubývá slunečního světla, mění se teploty a děti i dospělí se vracejí do kolektivů. Více času tráví v uzavřených místnostech a během dne přecházejí mezi teplým venkovním vzduchem a klimatizovanými kancelářemi, obchody nebo auty. Sliznice tak dostávají zabrat ve chvíli, kdy přibývá kontaktů s dalšími lidmi – a tím i příležitostí pro šíření virů. Právě sliznice přitom tvoří jednu z hlavních obranných linií organismu. Ústa a krk jsou místem kontaktu s viry a bakteriemi, současně je ale osídluje mikrobiota, tedy společenství mikroorganismů, které pomáhá udržovat prostředí v rovnováze.

„Když se mluví o imunitě, většina lidí si představí krevní testy nebo doplňky stravy. Velká část prvního kontaktu s okolním prostředím se ale odehrává právě na sliznicích. Mikrobiota úst a krku obsazuje prostor, soutěží s jinými mikroorganismy o živiny a komunikuje s imunitními buňkami sliznice. Pokud se její rovnováha naruší, mají patogeny snazší podmínky,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, MBA. U dětí se k tomu přidává návrat do kolektivu a intenzivnější kontakt s viry, s nimiž se jejich imunitní systém teprve seznamuje. První škrábání v krku tak může být jedním ze signálů, že je přirozená obranná bariéra pod tlakem.

Bolest v krku nám sama o sobě neprozradí, o jaké onemocnění jde. U běžného nachlazení ji obvykle doprovází rýma, kašel a únava a obtíže během několika dnů samy ustoupí. 

Chřipka naopak zpravidla přichází náhle s horečkou, bolestí hlavy a svalů, výraznou únavou a suchým kašlem. 

Jiná situace nastává u bakteriální angíny. „U angíny je potřeba rozlišit, zda má virový nebo bakteriální původ. Nejčastějším původcem bakteriální angíny je Streptococcus pyogenes a právě v takovém případě mohou být antibiotika namístě. O jejich nasazení by ale vždy mělo rozhodnout vyšetření,“ upozorňuje Boženský.

Pro streptokokovou angínu jsou typické výrazná bolest v krku při polykání, horečka a zánět krčních mandlí. Častější bývá u dětí předškolního a školního věku. Očkování proti ní neexistuje, důležitá proto zůstává především běžná hygiena a celková kondice organismu.

Žádné probiotikum ale nenahradí spánek, pestrou stravu ani umyté ruce po příchodu ze školy. Pokud o něm ale člověk uvažuje, větší smysl dává řešit prevenci před začátkem sezóny než až ve chvíli, kdy dítě přijde domů s bolestí v krku. Podzimu se vyhnout nedá, na jeho začátek se ale připravit můžeme.

Zdroj, foto: BioGaia