Bolest loktů

Od začátku léta 2004 jsem zůstala doma. Když syn povyrostl, chodila jsem občas na brigádu do fabriky, kde jsem před mateřskou pracovala, s tím rozdílem, že pouze noční směny a na jinou dílnu. Ne sice na dlouho, ale byla jsem mezi lidmi a měla jsem jiný pohyb. Když byl i druhý syn na světě a potřebovala jsem peníze, chodila jsem na brigádu do Chráněné dílny.

Tentokrát jsem nebyla v žádné fabrice, zato jsem třeba od 10 hodin ráno stála až kolikrát do 20 hodin před nebo uvnitř obchodního domu a prodávala výrobky. Když jsem mohla, procházela jsem se dovnitř a ven. U toho jsem vydržela rok. Kdybych z toho začala mít problémy s žílami, tak bych bolesti chápala.

O pár let později jsem začala mít zdravotní problémy, konkrétně s lokty. Do dneška si to nedokáži vysvětlit. Byla jsem pouze doma a dělala obvyklé domácí věci. Nikdy jsem nic těžkého nezvedala a ani jsem se nepřetěžovala. Myslím, že u nás doma by to ani nešlo.

Vím přesně, že jsem se v neděli ráno vzbudila, ležela jsem na levé ruce, a když jsem ji chtěla narovnat, nešlo to. Přišlo mi, že ji mám několikrát zlámanou. To si pamatuji dodnes, jako by se to stalo včera. Podle doktorky a lékařských zpráv vím, že jsem začala „marodit“ s rukou od konce ledna 2014. K doktorce jsem šla o 2 měsíce později. Myslela jsem si, že mám zánět šlach, to samé mi řekla i doktorka. Po měsíci léčení jsem obešla obvodní doktorku a vyrazila jsem přímo ke zdravotnímu středisku na ortopedii.

Když jsem ohnula ruku a pak ji chtěla opět natáhnout, cítila jsem strašnou bolest od lokte spodní stranou k malíčku, kolikrát se stalo, že mi brněly všechny prsty. Hodně velký problém byl i spláchnout touto rukou záchod, přenést hrnec s omáčkou. Každou chvíli jsem měla pocit, že nic neudržím v ruce a vše mi spadne.

Ortoped tvrzení o zánětu šlach vyvrátil, ale diagnózu mi neřekl, jen to, že loket je namožený a dal mi obstřik. Když mě přestalo bolet píchnutí, ulevilo se mi. Ovšem jen trochu a dočasně. Po třech týdnech jsem přišla na kontrolu a dostala jsem druhý obstřik a opět jsem se měla objevit za tři týdny. Ptala jsem se, co s tím loktem mám, že nikde nepracuji a nedovedu si představit, že bych měla přetížený loket z vaření, žehlení či snad utírání prachu a vysávání. Dostala jsem odpověď – oštěpařský štěp, já vím, zvláštní název, myslela jsem, že žertuje, ale po delší době jsem našla, že se opravdu bolesti na spodní straně lokte nazývá oštěpařský - golfový loket (pokud sedíte u stolu a opřete si o ruku hlavu a pomalu ruku dáváte na stůl a budete mít tento problém, tak to je přesně místo, odkud vám bude vystřelovat bolest směrem k malíčku). A jde skutečně o přetížení svalů, přesto jsem si stála za svým a tvrdila, že se mi to stalo přes noc a ne postupně. Prý jsem si to mohla zavinit na horách při nošení lyží, opírání o hůlky, které ovšem nepoužívám a jiné.

Po obstřicích následovala rehabilitace. Věřila jsem, že ultrazvuk bude lepší a moje trápení skončí. Objednala jsem se a do měsíce jsem nastoupila léčbu. V tu dobu jsem se zatím léčila pouze s levým loktem, i když už jsem občas cítila i druhý. Sestřičky mě dobře znají, protože občas mám na předpis masáž na krční páteř a tak jsem si ultrazvuk mohla dělat sama a sestřička se mohla věnovat dalším pacientům. Účinnost jsem měla většinou na 100 %, kontrolovala jsem si to na přístroji, ale i tak jsem si za 2 měsíce šla pro nový předpis a celé se to opakovalo.

Tak to by bylo – 2 obstřiky, 2 ultrazvuky, loket bolel dál. Uřízneme, neuřízneme? Co by bylo lepší? Už mě tato situace opravdu štvala. Dokola jsem říkala, že nic těžkého nedělám, když jsem byla v práci, tak mi nic nebylo. Tak jsme se dohodli na dalším postupu a to ozařování rentgenem na onkologické ambulanci a to už na oba lokty. V polovině září 2014 jsem šla s doporučením k primářovi a ten mi následně napsal sérii osmi ozařování na oba lokty. Jedno takové ozařování by mělo trvat celou minutu, takže jsem měla strávit na lůžku minuty dvě, ale později z dlouhé chvíle jsem počítala vteřiny a nikdy jsem se minuty nedopočítala. Po každé sérii následuje 2 měsíce klid. Mohou být maximálně 3 série po sobě a všechny jsem je využila. Druhou jsem nastoupila v polovině prosince 2014. V té době jsem ale zároveň dostala antibiotika na zánět průdušek a jelikož jsem musela dojíždět do okresního města 17 km, tak mě tam vždy někdo odvezl autem, abych v zimě nemusela čekat na autobus. Myslela jsem si, že když pojedeme na lyžařskou dovolenou a tam nebudu dělat opravdu nic, něco se změní. Těsně před tou třetí jsem dostala antibiotika znovu, ale to už jsem si nechala termín odložit a nastoupila tak letos v polovině března. Na doporučení primáře jsem si v lékárně se zdravotnickými pomůckami koupila pásek na tenisový loket. Účinek je stejný, tlumí bolest.

Poslední varianta je už pouze operace, ale ani ta není na 100 % a té jsem se chtěla vyhnout. Při poslední kontrole u ortopeda jsem navrhla, že ještě zkusíme moře a pak se když tak objevím. Od pobytu v Černé Hoře jsem si slibovala hodně. Neustále jsem se válela v písku a nechávala jsem se zahrabávat do písku díky obsaženým minerálům.

Za necelé 4 měsíce to už budou 2 roky a jediné, co můžu říct, tak mě lokty už pouze pobolívají. Problém mi dělá např. když večer ležím u notebooku a dívám se na televizi, jsem opřená právě o levý loket, po chvíli, když ruku rovnám, vím, že to není dobrý, když obě ruce nechám pokrčené, jde to hned znát. Hned první říjnový víkend, kdy bylo ještě hezky, jsem myla okna, večer jsem cítila ruce a tak jsem se v ordinaci ortopeda ocitla zase a abych si zkrátila čekání, vzala jsem si s sebou zrcadlovku a ořezávala fotky. Za půl hodiny jsem cítila, jak mi spodní stranou od loktů projíždí mírná bolest. Odcházela jsem s doporučením na ultrazvuk a pokud mi ruce nedají do března pokoj, objevím se znovu i u primáře na ozařování rentgenem.

Rada ortopeda? Když nic nedělám a bolí mě to, třeba když si najdu práci, tak bude po problémech. To bych ale nějakou práci musela najít. S dítětem, které má poruchu chování, to tak snadno nejde. Uvidíme, snad další rok přinese nějakou šanci.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10