Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrální nervové soustavy. Specifická antivirová léčba není k dispozici, lékaři mohou poskytovat pouze podpůrnou péči a mírnit projevy onemocnění. Jedinou specifickou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování. Proč se však stále velká část Čechů proti klíšťové encefalitidě neočkuje? Na vině jsou hluboko zakořeněné mýty, které nás ukolébávají do falešného pocitu bezpečí.
Mýtus 1: „Na mě klíšťata nejdou“
Jedním z častých omylů je přesvědčení, že pokud člověk klíště neviděl nebo si jeho přisátí neuvědomuje, riziko se ho netýká. Jenže klíšťovou encefalitidu mohou přenášet i mladší vývojová stadia klíšťat, která snadno uniknou pozornosti.
Na rozdíl od boreliózy se virus encefalitidy přenáší téměř okamžitě. Stačí i několik minut, nebo maximálně desítek minut, aby došlo k nákaze.
Mýtus 2: „Nechodím do lesa, takže jsem v bezpečí“
Riziko se týká i majitelů domácích mazlíčků. Psi a kočky, kteří chodí ven, mohou klíšťata přinést domů z procházky i ze zahrady. Podle podkladů pro chovatele se člověk nenakazí přímo od psa nebo kočky, riziko ale může vzniknout při manipulaci s klíštětem.
Mýtus 3: „Stačí mi repelent a pevné boty“
Repelent je důležitým, ale nikdy ne zcela spolehlivým opatřením. Může se smývat potem nebo mechanicky otírat o oblečení a jeho účinnost tak postupně klesá, zatímco klíšťata jsou stále aktivní.
Repelent je proto doplňková ochrana, nikoli náhrada očkování. Vysoké riziko nákazy v parcích, na zahradách či dětských hřištích navíc znamená, že klíště lze chytit i při krátkém pobytu venku, při kterém mnoho lidí repelent ani neaplikuje.
Mýtus 4: „Očkování je důležité jen pro děti“
Častou situací v českých rodinách je, že rodiče řeší očkování dětí, ale na vlastní ochranu nemyslí. Přitom u dospělých bývá průběh onemocnění závažnější.
Nemoc může u dospělého v produktivním věku znamenat nejen ohrožení zdraví, ale také zásadní socioekonomickou zátěž pro rodinu kvůli výpadku příjmů a dlouhé rekonvalescenci.
Mýtus 5: „Jedna dávka očkování stačí“
Mýtus 6: „Očkování má smysl jen před začátkem sezony“
Pokud jste tedy očkování dosud odkládali, i v letních měsících je možné očkování zahájit ve zrychleném očkovacím schématu. To je navrženo právě pro období, kdy je potřeba navodit ochranu co nejdříve. Interval mezi první a druhou dávkou je zkrácen na 14 dní a ochrana nastupuje zhruba do měsíce. I v létě platí, že mít alespoň jednu dávku je lepší než žádnou, dostatečnou ochranu pro aktuální sezonu však lze očekávat až přibližně 14 dní po druhé dávce.
Mýtus 7: „Klíšťová encefalitida je léčitelná“
S léčbou klíšťové encefalitidy je to poněkud komplikovanější. Nemáme lék, který by přímo působil na virus, pacient ale samozřejmě není ponechán svému osudu – je mu poskytována veškerá podpůrná léčba. Přesto vždy záleží i na tom, jak sám organismus onemocnění zvládne.
Léto je obdobím výletů, dovolených, práce na zahradě i běžného pohybu venku, a právě proto je vhodný čas zkontrolovat nejen repelent, ale také očkovací průkaz. Klíšťová encefalitida se může týkat každého, kdo tráví čas venku, a spoléhat se pouze na štěstí, rychlou kontrolu těla nebo repelent nemusí stačit. Odborníci proto doporučují nepodceňovat prevenci, dokončit celé očkovací schéma a hlídat si i pravidelná přeočkování.
Zdroj: Focus age
Rebarborový koláč - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti
Léto - čas jahod







