Úpal nebo úžeh? Rozdíl v jejich původu i řešení je zásadní

Úpal a úžeh se sice projevují podobně, ale jejich příčina je jiná. Zatímco úžeh vzniká přímým působením slunečního záření na hlavu a šíji, úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu, například v horkém a nevětraném prostředí.

Úžeh vzniká při dlouhodobém pobytu na přímém slunci, a to zejména bez pokrývky hlavy. Při tomto stavu dochází k přehřátí mozku a podráždění mozkových blan. V oblasti termoregulačních center může dojít k rychlému vzestupu teploty. Typicky se pak objevují příznaky, jako jsou bolesti hlavy, zarudlá a horká kůže, nevolnost až zvracení, malátnost, poruchy koncentrace, ztuhnutí šíje nebo závratě. Můžeme se setkat i s křečemi či bezvědomím. 

Úžeh často vzniká například při opalování, turistice nebo sportu na přímém slunci. Riziko se zvyšuje zejména u dětí, seniorů nebo lidí se světlou pokožkou. S úžehem bývá velmi často spojeno i spálení pokožky od sluníčka. K projevům může dojít až za několik hodin po expozici sluncem.

Úpal naopak nesouvisí nutně se sluncem. Vzniká tehdy, když se organismus nedokáže ochlazovat a dochází k jeho celkovému přehřátí. Typicky například v přehřátých místnostech, dopravních prostředcích nebo při fyzické námaze v horku. Dochází ke vzrůstu tělesné teploty a selhání přirozené termoregulace, především při současné dehydrataci a vysoké vlhkosti vzduchu, což společně vede k tělesné teplotě přesahující 41 °C. 

Projevy úpalu mohou být podobné úžehu. Objevuje se bolest hlavy, závratě nebo zvracení, často doprovázené výraznou únavou a malátností. Přidat se může také zvýšená tělesná teplota až horečka, suchá a horká kůže, zrychlený tep, dech nebo zmatenost. V některých případech dochází i ke svalovým křečím a celý stav může přejít až do šoku.

Vlivem zvýšené tvorby tepla, dehydratace a ztráty solí dochází také k nedostatečné tvorbě potu, který je pro správnou termoregulaci nezbytný. Úpal může být zrádný v tom, že k němu dochází i bez přímého slunce. Stačí vysoká okolní teplota, nadměrná vlhkost, nedostatek tekutin a omezená možnost ochlazení.

U obou stavů je zásadní rychlá reakce. Základem je přesun do stínu nebo chladnějšího prostředí, tedy zamezení dalšímu přehřívání, doplnění tekutin, které se podávají po malých množstvích a postupné ochlazování organismu. „Důležité je ochlazovat tělo postupně, například vlažnou sprchou nebo obklady. Ledová voda může naopak způsobit šok. Pokud se stav nezlepšuje nebo se objeví poruchy vědomí, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Při úžehu je vhodné přikládat studené obklady přímo na hlavu.

Zdroj, foto: BENU