Úzkost a deprese jsou dvě rozdílné věci, trpět ale můžete oběma naráz

-Komerční sdělení-

Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR se v psychiatrických ambulancích v roce 2021 léčilo z celkového počtu pacientů přibližně 14 % s depresivní epizodou a přibližně 37 % s úzkostnými poruchami. Depresí i úzkostnými poruchami onemocní celosvětově 2x častěji ženy než muži.

.	Depresivní epizoda	Úzkostné poruchy
Muži	4 %	10 %
Ženy	10 %	27 %

Mezi úzkostné poruchy řadíme např. fobie (strach z veřejných prostranství, z cestování veřejnými prostředky, strach být středem pozornosti, ze zubního ošetření, z přítomnosti krve, uzavřených prostor, pavouků, atd.), panickou poruchu, generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně-kompulzivní poruchu.

Generalizovaná úzkostná porucha (zkratka GAD) je charakterizována stálou „volně plynoucí úzkostí“. Člověk, který onemocněl GAD, se neustále zaobírá „katastrofickými scénáři“, např. že se někomu z rodiny něco stane, že on či příbuzní onemocněli vážnou chorobou, že v práci něco nestihl nebo udělal špatně. Pokud tímto onemocněním trpíte, do značné míry ztěžuje vaše fungování a výkonnost.

„Deprese je chorobný stav charakterizovaný patologicky pokleslou náladou po většinu dne, nezájmem o aktivity, které člověk rád provozuje či nadměrnou unavitelností. Příznaky musí trvat alespoň 14 dní. Lidé s depresí se mohou vinit za věci, které neudělali, mohou si přestat věřit v situacích, které dříve zvládali, také se objevují potíže se spánkem, mění se chuť k jídlu, zhoršuje se soustředění. Tito lidé mohou mít pocit, že mají poruchy paměti (tzv. pseudodemence). Bývají přítomny myšlenky na sebevraždu,“ popisuje toto často zmiňované duševní onemocnění psychiatrička Lenka Trdlová.

Může se ovšem stát, že onemocníte jak depresí, tak i některou z úzkostných poruch najednou.

Důležité je příznaky těchto onemocnění co nejdříve rozpoznat a co nejdříve je začít léčit. Úzkosti i deprese mohou doprovázet řadu tělesných onemocnění, jak akutních, tak chronických. I proto by psychiatrickému vyšetření měla podle doktorky Trdlové předcházet (nebo být během léčby u psychiatra doplněna) vyšetření tělesného stavu. Při rozhodování o nasazení psychofarmak je totiž dobré znát přidružená tělesná onemocnění i trvale užívané léky.

Deprese a úzkosti se léčí psychoterapií a psychofarmaky. Lékem první volby jsou antidepresiva. U úzkostných poruch lze u akutního zhoršení přechodně užít i benzodiazepiny (např. diazepam, alprazolam, aj.) Benzodiazepiny patří mezi anxiolytika neboli „léky rozmělňující úzkost“. Nebezpečí, které hrozí při jejich dlouhodobém užívání, je riziko vzniku závislosti, u starší populace navíc hrozí při jejich užívání pády. K léčbě GAD u dospělých je také schválen lék s účinnou látkou pregabalin, kterým lze léčit i epilepsii a neuropatickou bolest.

K léčbě přechodných úzkostných nálad, které netrvají déle než 6 měsíců, je v dnešní době s oblibou užíváno i fytofarmakum (Lavekan), které je volně prodejné. Při jeho používání je třeba se poradit s lékárníkem nebo lékařem.

Léčba vede ke zlepšení kvality života nemocných a zamezuje zhoršování onemocnění. Proto se nebojte vyhledat pomoc. Čím dříve, tím lépe. „Častým rizikem těchto neléčených onemocnění je vznik závislosti na alkoholu – jakási „samoléčba“. Alkohol „rozpouští“ úzkost a přechodně může zlepšit náladu. Platí však, že alkohol je jeden z nejsilnějších depresogenů, takže v konečné fázi průběh deprese zhoršuje a úzkost prohlubuje,“ doplňuje psychiatrička MUDr. Lenka Trdlová.