Prázdniny skončily a děti opět zasedají do školních lavic. Povinnosti se netýkají jen dětí, ale také jejich rodičů, kteří musí dohlížet na plnění jejich školních povinností. Kromě zpráv týkajících se prospěchu svých dětí se objevují i zprávy typu „ve třídě se objevily vši“.
Napadení vší dětskou, čili pedikulóza, je nejčastějším parazitárním onemocněním. Největší výskyt bývá každoročně po prázdninách, kdy dítě přichází do kolektivu. Přítomnost vší však neznačí, že v rodině nedbají na čistotu. Veš může prakticky napadnout kohokoliv bez ohledu na jeho osobní hygienu.
Veš dětská žije ve vlasech a nejčastěji napadá žáky základních škol. Přežívá mytí klasickými šampony a běžné česání. Oplodněná samička klade vajíčka (hnidy) přímo na vlasy těsně ke kůži. Samice se dožívají maximálně 32 dnů a během svého života mohou naklást asi 50 vajíček. Samci žijí o málo kratší dobu. Vši krev sají 2-3 hodiny a následně několik dní vydrží bez potravy. Zavšivení se typicky projevuje svěděním, které vede ke škrábání. To může způsobit sekundární infekci. Vši jsou viditelné pouhým okem. Jsou tmavé a rychle se pohybují. Běžná intenzita napadení je okolo 10 lezoucích vší. Pokud je zanedbáno odvšivování, může se u postiženého dítěte najít až 80 vší.
Napadení vší dětskou, čili pedikulóza, je nejčastějším parazitárním onemocněním. Největší výskyt bývá každoročně po prázdninách, kdy dítě přichází do kolektivu. Přítomnost vší však neznačí, že v rodině nedbají na čistotu. Veš může prakticky napadnout kohokoliv bez ohledu na jeho osobní hygienu.
Veš dětská žije ve vlasech a nejčastěji napadá žáky základních škol. Přežívá mytí klasickými šampony a běžné česání. Oplodněná samička klade vajíčka (hnidy) přímo na vlasy těsně ke kůži. Samice se dožívají maximálně 32 dnů a během svého života mohou naklást asi 50 vajíček. Samci žijí o málo kratší dobu. Vši krev sají 2-3 hodiny a následně několik dní vydrží bez potravy. Zavšivení se typicky projevuje svěděním, které vede ke škrábání. To může způsobit sekundární infekci. Vši jsou viditelné pouhým okem. Jsou tmavé a rychle se pohybují. Běžná intenzita napadení je okolo 10 lezoucích vší. Pokud je zanedbáno odvšivování, může se u postiženého dítěte najít až 80 vší.
K přenosu dochází nejčastěji přímým kontaktem, vzácněji přes půjčené hřebeny, čepice a šály. Veš neskáče, nelétá, dobře plave (proto je možná nákaza i v bazénu) a je poměrně rychlá.
Jediným důvodem pro použití odvšivovacího přípravku je fyzický nález vši. Preventivně nemá cenu odvšivovací přípravek používat. Je však možné použít přípravky odpuzující vši.
Léčba však bývá často obtížná a neúspěšná. Příčinou může být selhání použitého přípravku, protože vzrůstá rezistence vší na chemické přípravky, někdy je to nedodržení návodu nebo není provedeno odvšivení v celém kolektivu a rodině najednou. Po léčbě je důležité vyměnit a vyprat prádlo, ručníky, vysát celý byt i automobil a vysavač okamžitě vyčistit, vyčistit také hřebeny a vzájemně si je nepůjčovat. Právě rezistence k odvšivovacím přípravkům je považována za příčinu zvýšeného výskytu vší v posledních letech ve všech zemích, včetně České republiky.
Jediným důvodem pro použití odvšivovacího přípravku je fyzický nález vši. Preventivně nemá cenu odvšivovací přípravek používat. Je však možné použít přípravky odpuzující vši.
Léčba však bývá často obtížná a neúspěšná. Příčinou může být selhání použitého přípravku, protože vzrůstá rezistence vší na chemické přípravky, někdy je to nedodržení návodu nebo není provedeno odvšivení v celém kolektivu a rodině najednou. Po léčbě je důležité vyměnit a vyprat prádlo, ručníky, vysát celý byt i automobil a vysavač okamžitě vyčistit, vyčistit také hřebeny a vzájemně si je nepůjčovat. Právě rezistence k odvšivovacím přípravkům je považována za příčinu zvýšeného výskytu vší v posledních letech ve všech zemích, včetně České republiky.
Zdroj: BENU