Mýty o cigaretách a kouření

Paní Alena se dozvěděla, že je ve 2. měsíci těhotenství. Po domluvě s lékařem, se kouření snažila úplně ukončit, protože když se dozvěděla, jakou genetickou výbavu svému dítěti díky této závislosti může nadělit, docela se lekla.

„Největší bezprostřední vliv kouření na plod je ve zhoršení jeho prospívání. Tím jak se prostřednictvím nikotinu nepříznivým způsobem mění průtoky krve v placentě, zhoršuje se vyživování plodu“ říká MUDr. Martin Gregora a pokračuje „matkám kuřačkám se často rodí děti s nízkou porodní hmotností nebo děti, které jsou malé vzhledem ke gestačnímu stáří (týdnu těhotenství)“ Kouření jde u některých těhotných ruku v ruce s abusem alkoholu. Tím se negativní vliv návykových látek na plod potencuje. Výsledkem může být předčasný porod, nebo porod postiženého dítěte. „Nezapomínejme také na to, že kouření matky zvyšuje riziko předčasného odloučení placenty, či dalších patologií“ uzavírá lékař.

Mýtus č. 1 : Nemusím přestat kouřit, protože prostředí, ve kterém žiji, je již stejně znečistěné.
Fakt: Znečištěné životní prostředí způsobuje vznik rakoviny plic jen u 5 % populace. Stále tedy platí, že největším zabijákem jsou tabákové výrobky. Koncentrace toxických látek, které vdechuje kuřák je mnohonásobně větší než při běžné inhalaci již tak znečistěného ovzduší.

Mýtus č. 2: Závislé ženě na cigaretách v pokročilém stupni těhotenství se nedoporučuje přestat kouřit.
Fakt: "Přestat kouřit má význam vždy a především v těhotenství. U silné kuřačky musíme vzít v úvahu fakt, že se můžou projevit abstinenční příznaky (neklid, třes, poruchy, nálady). Proto jako pomocný nástroj můžete využít žvýkačky či náplasti s obsahem nikotinu k odvykání kouření. Co možná většina z nás neví, je to, že děti kuřáků jsou citlivější než dospělí na vlivy pasivního kouření. Proto by každá kuřačka měla ihned po tom, co se dozví, že je těhotná, přestat kouřit," uvedla vedoucí lékařka Marcela Kašpárková s tím, že i zdravotníci si ale uvědomují, že to není nic jednoduchého, protože kouří-li žena delší dobu, je pravděpodobné, že se u ní již vyvinula fyzická závislost na nikotinu srovnatelná se závislostí na drogách.

Mýtus č. 3: Elektronické cigarety jsou dobrá náhražka
Fakt: Samozřejmě je tato cigareta menší zlo, než klasická nikotinová. Musíme ale rozlišit elektronické cigarety, které nikotin obsahují a které ne. Ty s obsahem nikotinu vlastní závislost na droze neřeší. Z hlediska celospolečenského jsou problematické i elektronické cigarety bez obsahu nikotinu. Tím že napodobují klasickou cigaretu a manipulaci s ní, jejich užívání propaguje kouření. Navíc i v místech kde je nyní kouření klasické cigarety zakázané. Tím spíš si okolí kuřáka hned všimne a tím spíš je negativním vzorem pro děti a mládež.

Mýtus č. 4: Alergie jsou dědičné a kouření rodičů na alergie dítěte nemá vliv
Alergie jako taková se nedědí. Dědí se pouze sklon k alergiím. Do jaké míry se dědičná vloha projeví záleží na dalších okolnostech. Kouření rodičů v tomto procesu hraje velkou negativní roli. Snižuje kvalitu spermií, zhoršuje prospívání plodu v děloze a po porodu působí jako jeden ze spouštěcích faktorů pro rozvoj astmatu.

Obecně mezi nejčastější problémy rodiček kuřaček patří předčasný porod, malá porodní váha narozeného dítěte či vyšší riziko syndromu náhlého úmrtí novorozence.
Miminka si do života „odnášejí“ nemoci způsobné nepříznivými vlivy kouření již v době kdy se dítě vyvíjelo v matčině lůně. Sem patří např. poruchy vývoje, poruchy chování. Druhou kategorii představují nemoci a patologie, které vznikají na základě vdechování kouře kojencem a přijímáním nikotinu v mléce. Sem patří především snížení obranyschopnosti zejména zhoršením slizniční imunity, opakované záněty dýchacích cest, rozvoj alergií, vyšší krevní tlak.

Kouření v číslech:

-    71 % případů rakoviny hltanu zasahuje kuřáky;
-    téměř 60 % rakoviny jícnu či hrtanu taktéž;
-    celých 96 % případů rakoviny plic je způsobeno kouřením;
-    čtvrtina případů rakoviny žaludku, tlustého střeva či konečníku není způsobena jídlem a obezitou, ale právě kouřením; stejně tak 45 % případů rakoviny močových cest a dvě třetiny rakovin ledvinné pánvičky a močového měchýře.
-    50 % případů infarktů před 50. rokem věku je z kouření; 45 % srdečních selhání před věkem 45 let.
-    úmrtí mužů kuřáků mezi 35 a 75 rokem je 38 % případů způsobeno kouřením. Dalších 19 % úmrtí je v důsledku kouření pro muže starší.
-    Kuřáci si ubírají v průměru více než 6 let svého života.