Zaniklé obce – Přísečnice

Rádi se s manželem touláme po naší malé, ale krásné zemi. Rádi utíkáme do náruče přírody, objevujeme kouty, ze kterých dýchá historie. Patří k tomu někdy i trocha nostalgie – to když se ocitneme (často i neplánovaně) na místech, ke kterým patří právě už jenom minulost. O jejich budoucnost je oloupil sám člověk…

Hodně takových míst se nachází na naší milované Šumavě, ale najdete je samozřejmě i jinde, obzvláště v pohraničí. Na jedno z nich jsme narazili v Krušných horách. Město Přísečnice v okrese Chomutov byste hledali marně, vzala ho voda. Ano, doslova: v letech 1973 až 1974 muselo ustoupit spolu s dalšími třemi obcemi zájmu „vyšších cílů“ - stavbě přehradní nádrže, která zásobuje pitnou vodou města a obce v okrese Chomutov, Most a Louny. Přehrada byla napuštěná v roce 1976 a o Přísečnici se dozvíte z informační tabule v momentě, kdy se kocháte okolní přírodou a do té doby nic netušíte o minulosti pohřbené pod hladinou. Protože tam, kde je dnes 20 metrů hluboké jezero, bylo kdysi malebné údolí a v něm po staletí stávalo svobodné hornické město Přísečnice…

Jaký by byl osud Přísečnice dnes, to se můžeme jen domýšlet. Pravděpodobně by to bylo oblíbené letovisko Krušných hor s čilým turistickým ruchem. V tuto chvíli víme jistě jen to, jaká byla Přísečnice předtím, než bylo rozhodnuto o jejím zbourání.

První písemná zmínka o místě, které dostalo svůj název podle potoka Přísečná (německy Pressnitz), je datována již k roku 1335. Přísečnice byla založena na významné obchodní cestě ze Saska do Čech. Právě v roce 1335 tehdejší král Jan Lucemburský osvobodil od placení cla lidi putující přes Přísečnici do Chomutova. Přísečnice ležela mezi zalesněnými kopci Jelení hora a Velký Špičák. V místě se v první polovině 14. století nacházely stříbrné doly a těžila se tu také železná ruda. Výraznou roli mělo i zemědělství. Pustošení města během třicetileté války a proces rekatolizace přispěly k vlně emigrace. Přísečnický průsmyk často pustošila císařská i švédská vojska, naposledy byla Přisečnice během třicetileté války vyrabována Švédy v roce 1648 a na místě zůstávalo stále více opuštěných usedlostí. V polovině 18. století zaniklo hornictví a ve městě se začalo rozšiřovat paličkování krajek, které skončilo vlastně až po 1. světové válce, kdy domácí výrobu nahradily menší textilní továrny.

Díky odlehlosti Přísečnice a chybějícímu napojení na železnici začalo město koncem 19. století upadat. V době mezi dvěma válkami se město stalo vyhledávaným letoviskem, a tak část příjmů pocházela z cestovního ruchu. Bohužel po konci 2. světové války a zvláště po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 už se město nepodařilo zcela dosídlit a počet jeho obyvatel klesl v porovnání s předválečným stavem na třetinu. Po válce sem přišli noví obyvatelé, kteří se snažili město zvelebit. Byly tu školy, peněžní ústavy, finanční úřad, pošta, lékárna, knihovna, kostely… Střed města tvořilo náměstí se zámkem (bývalou tvrzí). Až do odsunu německých obyvatel tu se sousedními obcemi Rusová a Dolina žilo asi 5500 obyvatel. Po odsunu část domů pustla, část byla zbořena. Když pak bylo začátkem 70. let minulého století rozhodnuto o stavbě přísečnické přehrady, byl osud města nadobro zpečetěn. V roce 1970 tu bylo evidováno už jen 107 domů s 395 obyvateli. Úředně byla Přísečnice zrušena až 30. června 1974.

Dnešní vodní nádrž Přísečnice leží v nadmořské výšce 734 metrů, za hřebenem Krušných hor pod obcí Kryštofovy Hamry – 8 km západně od Vejprt, blízko česko-saské hranice. Výstavba přehrady byla zahájena v říjnu 1969, v roce 1972 po převedení Přisečnického potoka do štoly spodních výpustí začalo sypání hráze. Hlavní stavební práce probíhaly v letech 1973 a 1974, kdy byly všechny budovy ve městě odstřeleny. První napouštění nádrže proběhlo 1. prosince 1975 a jak již bylo řečeno, od roku 1976 byla nádrž v plném provozu. Hráz je vysoká 57,6 m nad základem a 48 m nad terénem, její délka je 470 metrů. Nádrž má rozlohu 362 ha. Ze zdejší informační tabule se můžete také dozvědět, že Přísečnice neleží v povodí řeky Ohře, ale převádí své vody do této oblasti pomocí zmíněné štoly vyrubané pod masivem Krušných hor.

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete