Složitost v rozmnožování

Živočichové si svého životního partnera vyberou čichem, vzhledem či podle sympatií. U rostlin je ale toto vybírání poněkud složitější. Rostlinky necítí, nevidí a o sympatiích nemůže být ani řeč. Avšak přesto se rostliny dokážou bránit tomu, aby jejich pohlavní buňky byly z jedné  rostliny nebo od blízkého příbuzného.

Chemická konverzace

V živočišné říši dojde k oplození sexuálním spojením dvou jedinců.  Rostlinky se nepohybují, proto mají páření opět o něco složitější. Musí se spoléhat na „externisty“ tedy na někoho, kdo jim s přenosem pohlavních buněk pomůže, např. vítr, včelky nebo drobní pěvci.

Pokud se jim toto podaří, jejich boj o přežití stále ještě není u konce. Pestík musí příchozí pylové zrnko “vyzpovídat“  zda není z téže rostliny nebo od blízkého příbuzného.

Důmyslný systém

Pokud se stane, že na pestík sedne „špatné“ pylové zrnko důmyslný systém chemické komunikace se změní a z přátelských chemických molekul se chemickou reakcí stanou rázem predátoři v podobě toxinů, které příbuzné samčí pohlavní buňku zneškodní a uvolní její místo pro další příchozí.

Tento důmyslný systém rozpozná jednak stejnou rostlinu ( jednodomé rostliny mají samčí i samičí pohlavní buňky na jedné rostlině), blízkého příbuzného, aby nedocházelo k „rostlinnému incestu“ nebo i vzdáleného příbuzného, aby předešli nevhodnému křížení.

Tato rostlinná sexuologie má velký význam pro šlechtitele a pěstitele rostlin. Ti tak  mohou sami vylučovat příbuzné rostliny, které by rostlina stejně sama odvrhla ze svého výběru, nebo případně změnit genetickou výbavu rostliny tak, aby k takovému vylučování nedocházelo.

DanielkaZ
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout