Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Nejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDYNejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDY Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 13.12. 2017
Dnes má svátek Lucie
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Děti jako opičky

17. 05. 2015 | Vaše příběhy
Začnu tím, že jsme byli tři sourozenci. Byla jsem prostřední z dětí. Jednou nám řekla babička: „Děti, potřebuji, abyste mi pomohly přebrat hrách na zítřek k obědu.“ Nechtělo se nám, ale tatínkův pohled, který na nás vrhl, znamenal, že jsme ani trochu neprotestovali. Když už jsme to měli hotové, vymyslel starší bratr hru. Byl o několik let starší od nás dvou a vadilo mu, že musel dělat všechno s námi. „Járo, podívej, jak nechám ztratit hrášek.“ Vzal hrášek do dlaně, ještě jednou nám ho ukázal a potom zatnutou pěstí přejel pod nosem, potom ještě jednou a roztáhl dlaň. Mysleli jsme si, že hrášek strčil do nosu a tím se hrášek ztratil. 

Nevím, jak to udělal, že hrášek neměl, ale my jsme to s mladším bráškou začali zkoušet. Kroužili jsme kolem nosu, ale hrášek byl stále ve dlani. Až najednou se to stalo. Jarouškovi se podařilo hrášek strčit do nosu a radostně se chlubil, že hrášek zmizel. Jenomže ouvej. Hrášek nešel  vyndat  a naopak zajížděl ještě dál do dutin nosu. Začal brečet tak hrozně, že přiběhla babička, a když zjistila, co se stalo, začala brečet také a běžela sehnat tatínka. „Co se to tady děje? Co tak řvete?“  Babička mu vysvětlila, co se stalo. Tatínek zůstal bezradně stát a říkal: „Co budeme dělat? Doktor bude po pacientech a do nemocnice je daleko.“ Bydleli jsme  na  vesnici, všude daleko. Maminka prosila tatínka: „Něco udělej, nebo nám umře.“ Tatínek dostal nápad. „Podej mi háček, co s ním háčkuješ, já ho vyndám.“

Začala záchranná akce. Hrášek ale vyndat nešel, a tak se použil ohnutý slabší drátek, nešlo to ani tímto háčkem a hrášek zalézal ještě dál. Protože už byl v nosíku několik hodin, začal bobtnat. Starší bratr věděl, že až to skončí, bude na řadě on s pořádným výpraskem. Vyběhl z domu a běžel k jednomu z blízkých sousedů, který měl  traktor a prosil  souseda, aby našeho Járu dovezl do nemocnice. Už se stmívalo a sousedovi se tak daleko jet nechtělo, ale šel se podívat, co se děje. Když viděl, že jsou všichni ubrečení a zoufalí, běžel pro traktor a jelo se do nemocnice. My jsme zůstali doma s babičkou, která se stále modlila, jen aby Jarouškovi pomohli. 

Už se rozednívalo, když přijeli zpátky a Jarouška úplně vyčerpaného v náručí. Trvalo moc dlouho, než se hrášek podařilo vyndat. Jestli starší bratr dostal na pamětnou, to už si nepamatuji. Příběh ale nekončí. Dorostli jsme a starší bratr se oženil a měl rodinu. Když mamince přivezl vnoučka na hlídání, maminka byla plná radosti, že může mít vnoučka na hlídání, a protože my už jsme byli velcí, řekla: „Děti, hlídejte ho, já musím vařit.“
Tak jsme si s ním hráli, ale hošík byl klučina všudybyl, všude vlezl a najednou ukazuje diabolku do vzduchovky, kterou měl tatínek na plašení vrabců. Hned jsme mu ji vzali a zakázali ji brát. Vzpomněli  jsme si, co bylo s hráškem a mluvili jsme o tom před malým hochem. Nebylo vidět, že poslouchá, hrál si s hračkou. 
Druhý den maminka hlídala vnoučka sama a jak při něm vařila, nevšimla si, že hoch diabolku opět vzal a to, co vyslechl, to udělal. Diabolka byla v nosánku. To už ale maminka věděla, že ji nesmí vyndávat, oblékla vnoučka a autobusem odjela k lékaři. Diabolka byla vyndaná rychle a maminka i vnouček přijeli domů v pořádku. Proto už všichni víme, že děti jsou jako opičky, dáváme si pozor, co povídáme v přítomnosti dětí a hlavně co dělají. Tím se také u nás přestala vzpomínka na hrášek vyprávět.

Barunka73 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Děti jako opičky:

Děti jako opičky
 



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Vidím, že všetky deti majú rovnaké nápady a korálky, hrášok, kôstky z čerešní či iné guľočky podľa nich patria do nosíkov.
Ani náš syn nebol výnimka, našťastie so tú kôstku v nose uvidela včas a podarilo sa ju vybrať skôr, ako sa dostala ďaleko.

Napísala si to pekne a naozaj si pred deťmi treba dávať na pusu aj na to, čo robíme.
Obrázek uživatelky
profil
náš synáček si také přinesl ze školky korálek v nose....a jak jsem chtěla stále dokola aby jej vyfrknul tak začal natahovat k pláči a já měla strach že jej posmrkne ...tak jsem na něj křiklaSmajlík a jak se lek tak korálek vyfrnul.....to jsou děti...naši miláčci....Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
MOC VÁM DĚKUJI ZA VAŠE PŘÍSPĚVKY U MÉHO ČLÁNKU A JE VIDĚT, ŽE TEN NOSÁNEK PŘITAHUJE VĚTŠINOU KAŽDÉ DÍTĚ. HLAVNĚ, ŽE TO VŽDY DOBŘE DOPADLO!Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Krásně jsi to popsala, vesele, ale tenkrát to asi moc velká psina nebyla. Brácha jako malý jednou přišel do kuchyně za maminkou, v obou nosních dírkách měl červené korálky asi velikosti hrášku a říkal - hele a už se nadechoval, maminka po něm skočila, zmáčkla mu kořen nosu a korálky vypadly..... děti mají stejné nápady v jakékoli době...SmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Pěkně napsaný příběhSmajlík Ještě že vše dobře dopadlo
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles