Jak se Petra seznamovala s Petrem

Když se má kamarádka Petra rozešla s přítelem Emilem, brala to hodně zle. Denně brečívala svému kocourkovi Fildovi do kožíšku, v noci nespala a po pár dnech vypadala jako chodící přízrak. Když si pak ještě pro svou nepozornost spálila při vaření ruku, rozhodla jsem se jí pomoci.

A tak jsem kontaktovala Petra. Je to můj kamarád ze základky, ostatně, vůbec nevím, proč jsem s ním nikdy nechodila. Vždy se mi líbil. Byla jsem s ním, už po škole, asi dvakrát na horách na výletě. Ale nic víc. Asi mě nepřitahoval jako chlap. Nebo jsem v něm prostě pořád viděla svého spolužáka…
Tak jsem Petrovi vylíčila, o co jde a jaká je Petra prima kamarádka. Petr, který měl za sebou už jeden rozvod, kývl.

Internet doma neměl, a tak jsem mu dala Petřin telefon. Mohla jsem si to dovolit, protože když Emil nechal Petru, v žertu jsem se zeptala, zda můžu někomu vhodnému dát její číslo. Ona tenkrát, nešťastná a ubulená, řekla: „Jo, dej prvnímu slušnému chlapovi.“ Jistě, že to nemyslela vážně, ale v případě, že by jí to teď nebylo milé, mohla bych to použít jako její svolení. Asi jsem potvora, ale myslela jsem to dobře. Šlo mi o blaho kamarádky, Petr navíc vůbec není k zahození.

Když jsem po pár dnech přišla k Petře na kafe, řekla mi díky a ukázala mobilní telefon. Byla v nich spousta esemesek od Petra. Ty první byly jen „zahřívací“, „oťukávací“, ale v těch dalších, zdálo se, už šlo poznat vzrůstající cit. Psali si a zatím se neviděli, ale Petra přestala fňukat, Filda měl zase suchý kožich a po černých kruzích pod očima už nebyla ani památka. Petra zase v noci spala. A těšila se na setkání. Petra je duší romantik. Věří v mystično a tajemno, je obětí horoskopů, snů, výkladů karet a podobných záležitostí. A tak mi řekla, že hvězdy jsou jim nakloněny. Ona je Vodnář a on Váhy. Prý se k sobě skvěle hodí.  Navíc to jméno, Petr a Petra, to nemůže být náhoda.

Ti dva si psali ještě asi týden. Petra zase kvetla. To bylo zpráv. Nezapomeňte, že neměl Petr počítač. Vše, co se vleze do jednoho e-mailu, museli rozepisovat na spoustu zpráv. To bylo korunek věnovaných telefonním operátorům… Co to je ale proti lásce? Konečně pozval Petr Petru na schůzku. Hodilo se to, měla ten den jmeniny. A tak si Petra půjčila ode mne halenku, co mi vždy všichni záviděli. Měli jet na výlet, pozval ji na hrad, který je od nich dost daleko. A pak jí slíbil večeři při svíčkách. A jistě jí přinese i kytku. Petra se zase vznášela na růžovém obláčku. A já měla radost, že jsem ty dva dala dohromady. Měla jim patřit celá sobota.

V pátek večer mi někdo volal. Byla to Petra. „Nemůže se dočkat, chce si ještě o zítřku popovídat,“ blesklo mi hlavou a telefon jsem přijala. Petřin hlas zněl dost tiše, když mě prosila, abych k ní přišla. Potřebovala jsem ještě vyvenčit psa, tak jsem ten den návštěvu i venčení spojila. Petra už vyhlížela z okna. Hned, co se za mnou zavřely dveře, vrazila mi do ruky svůj telefon. A tam jsem četla, že Petr ruší schůzku. Znělo tam doslova: „JSI CHYTRÁ HOLKA A MÁM TĚ RÁD. JÁ SE ALE VČERA VYSPAL SE SVOU BÝVALOU ŽENOU. JE MI TO LÍTO, SNAD MI ODPUSTÍŠ. NECHÁM TO ULEŽET, ZÍTRA VŠE RUŠÍM, ALE SNAD MŮŽEME BÝT ČASEM SPOLU. BÝVALOU NEMÁM RÁD.“ No, nekopli byste ho do míst, která jsou pro muže tak citlivá? Věděla jsem, že Petr nebyl se svou ženou šťastný. Byla to zlá ženská, hysterka, ale přitom krásná mrcha. A on, den před setkáním s Petrou, podlehl jejím vnadám. Ublížil tak Petře, sobě tím nepomohl.

Petr se svou bývalou manželkou samozřejmě není. Psal denně Petře, prosil o odpuštění. Ta ale ví, že pokud to nevydržel tenkrát, může se spustit znovu. No, a to pro Petru určitě není.
A tak dnes Petra pláče opět Fildovi do kožíšku, happy end se nekoná. Petra je sama, Petr žije v osamění… A kdo se má nejlépe? Bývalá Petrova žena. Ta muže za muže vesele si mění, andělská mrcha, kterou hned žádný nepozná. A když její povahu odhalí, ona se zase k jinému odvalí.

Já už, pro jistotu, nikoho neseznamuji. Je to velký risk a riskovat s láskou by se asi nemělo…