Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jeřabiny - nejoblíbenější receptyJeřabiny - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 20.09. 2017
Dnes má svátek Oleg
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Porevoluční pokroková doba

9. 09. 2017 | Vaše příběhy

Neměla jsem radost, když vypukla ona revoluce. Prý sametová. Ač jsme s manželem nikdy nebyli ve straně, žili jsme si slušný a poklidný život. Naše děti měly co jíst, a my také. Na chléb jsem si mazala máslo každý den. Byl ho dostatek. Když jsme já nebo jiný člen naší rodiny byli nemocní, dostali jsme léky zdarma. Do školy děti chodily zdarma, a v první třídě si z ní ještě donesly drobné dárky. Nikdy jsem neslyšela:

„Mami, potřebuji stovku na sešity, tisíc na učebnice a pět set na předváděcí akci v nějakém podniku. Jo, a šetři na lyžák, bude prý stát až osm tisíc.“

V práci jsem se za pět korun pořádně najedla.

V těch letech jsem stála frontu na banány. Nyní děti mých známých stojí frontu na úřadu práce, protože práce není pro všechny. I na maso se stály fronty, stejně, jako nyní čekají ve frontách maminky malých dětí, aby dostaly sociální dávky. Protože z čeho by koupily svým dětem náhradní mléko? Kojit už totiž není moderní.


Po revoluci se nám otevřely hranice. Můžeme cestovat. Já nevím, jak vy, ale já na to nemám. Zaplatím léky v lékárně, a pak obejdu potraviny velkým obloukem. Na máslo musím šetřit. Vajíčka měli v akci, tak jsem je koupila. V tu chvíli jsem je ale musela vrátit. Prý jsou toxická. A tak mi pomalu nezbývá, než si koupit ta čokoládová. Konečně jsem si našetřila na zubaře. Ovšem, má zubařka šla do důchodu a nikdo nový nebyl. Mám zubařku Ukrajinku. Nic proti ní nemám, pokud svou práci ovládá. Má zubařka ale neumí česky. A tak mi ukáže na kelímek, abych si vypláchla. Pak mi něco kreslí na papír, abych věděla, co mi chce vlastně v puse dělat. Nerozumím jí. Šermuje proti mně dvěma papírky. Asi si mám vybrat. Jenže já nevím, mezi čím. Naštěstí o patro níž je chirurgie, kde ještě slouží náš lékař. Lépe řečeno dosluhuje, protože na jeho místo brzy nastoupí chirurg někde z Afriky. A tak se s pomocí chirurga, překladače v počítači, všech končetin po hodině dovídám, mezi čím mám volit a kolik to bude ještě stát.

Nedávno mi dcera řekla, že její spolužák pracuje jako operátor někde v továrně.

„To musí mít asi školy,“ řekla jsem, protože to slovo jsem kdysi nikdy neslyšela. Znělo tak vznešeně.

„Kdepak, to je obyčejný dělník, mami. Jen se mu tak říká,“ smála se dcera.

Druhá dcera mi řekla, že u nich v zaměstnání berou nové síly jen na dohodu.

„A to je co?“ vyvalila jsem na ni oči. „To jako musí, nebo nemusí pracovat?“

„Musí, stejně jako my. Ale do důchodu se jim to nepočítá. Ani dovolenou nemají, ani nemocenskou.“

„A peníze jim dají?“ zhrozila jsem se, protože před revolucí nic takového nebylo.

„Dají, ale méně, než nám. Jo, a nemají stravenky.“

„A dělají stejně?“

„Stejně, nebo víc. Agentura by je jinak vyhodila.“

„Jaká agentura?“

„Ta, co je zaměstnává,“ vysvětluje dcera.

„Budou přece pracovat u vás?“

„To ano, ale nebudou to naši zaměstnanci. Budou to zaměstnanci agentury.“

Připadala jsem si, jako bych na Zemi spadla odněkud z kosmu. Protože před revolucí jsem sice nejezdila do ciziny, ale měla práci. Za práci jsem měla mzdu. Ze mzdy mi posléze vypočítali důchod. Ač ho mám hodně nízký, dnes nějak přežívám. Každý měsíc se sice modlím, aby mi léky nezdražily, a aby je v lékárně vůbec měli. Takže to, že dnes můžu jezdit po světě, mě vůbec nezajímá. Svět přišel k nám, do našich ordinací. A já si šetřím na slovník. Slyšela jsem, že na kožní přijali nového lékaře, Araba. Tak abych mu nemusela potom kreslit, že se mi z těch všech změn po sametové revoluci vyhodila kopřivka…


Osov - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 



Komentáře
« Předchozí   1   2   3   4  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
děkuji za krásné komentáře k mému článku. Opravdu potěšily. Děkuji.
Obrázek uživatelky
profil
Hezky napsánoSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
No tak to mi mluvíte z duše! Děs běs! tahleta super doba,kdy je všeho dost,ale člověk na to nemá a to co si může dovolit koupit stojí za houby,samé hnusy v potravinách, fuj....
Obrázek uživatelky
profil
Velmi dobře napsané, souhlasím.Dříve měli všichni práci,museli dělat, dnes se podporuji nemakačenka, důchodci počítají každou korunu a o nějakých výletech do ciziny si necháme zdátSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Perfektně napsáno,asi jsem taky spadla z kosmu Smajlík Sametová revoluce Smajlík Zlaté staré časy,u moře jsem byla 3x,teď na to nemám,syn začal chodit na střední,první informace byla že pojede na teambuiding,1500 kč za 3 dny,a to jsem na tom dobře,kolegyně platí 2800 kč,no,nekup to,o cenách učebnic se snad ani nebudu rozepisovat....o cenách základních potravin se nemá cenu ani snad bavit Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles