Rozárka na návštěvě hlavního města

Mám papouška Rozárku. Je to sice kluk, říkám mu ale Rozárka a on na to slyší. Patří do rodu Ara ararauna. Chovám ho už patnáct let a za tu dobu jsme si na sebe zvykli. Rozárka je na mě fixovaná jako třeba pejsek. Moc ráda se mazlí a miluje procházky venku. Dokáže se proletět po venku, sednout si třeba na strom a na můj signál se opět vrátit, ani postroj a vodítko mít nemusí.

Když ale Rozárku beru do města, postroj používám. V davu lidí by mohla být Rozárka nervózní, nebo by se jí mohly třeba děti bát. Když je Rozárce chladno, zaleze si pod kabát.

Minule na mě zrovna paní na tržnici pokřikovala: „Pane, kouká vám zpod kabátu pták!“ Samozřejmě, že se to setkalo s pobavením ostatních.

Zhruba před měsícem jsem cestoval do našeho hlavního města. Rozárku jsem nechtěl nechat doma samotnou ani ji svěřovat někomu jinému, a tak jsem cestoval i s ní. Bydlel jsem u známých, kterým papoušek nevadil. Rozárku znají už dlouho a mají ji rádi. Měl jsem nějaké jednání v centru a měl jsem se setkat s jiným chovatelem, a tak jsem chtěl vzít Rozárku s sebou. Autem ovšem cestuji po Praze velmi nerad. Jel jsem proto metrem a Rozárku jsem si vzal na vodítko v popruhu. Papoušek zaujal své oblíbené místo pod kabátem. Tentokrát mu nic nekoukalo a lidi kolem mě neměli ani tušení, že mám pod kabátem svého ptáka. Přišel ovšem revizor. Jízdenku jsem měl u dokladů v náprsní kapse. Musel jsem proto kabát malinko rozepnout. Rozárka vykoukla, kdo ji to ruší. Zvědavě se rozhlížela. Revizor zůstal civět na papouška.

„A lístek pro to máte?“ zeptal se nakonec revizor. „Lístek pro co?“ „Pro to zvíře! A kde má náhubek?“ Teď jsem zůstal civět já na revizora. „Od kdy prodávají náhubky pro papoušky? A kšírky snad má?“

Revizor nicméně trval na platné jízdence a na náhubku. Jízdenku pro papouška jsem neměl, a tak jsem musel metro opustit. Nastoupil jsem do další soupravy a pokračoval dál. Tentokrát už bez problémů jsme s Rozárkou dorazili až na místo setkání.

Takže i takové problémy se vám mohou stát, když chováte papoušky. Jejich chov ale za to stojí a já ho vřele doporučuji.

Svehlava - čtenář
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete