Kniha Jsem hlad odkrývá příběh mentální anorexie

Název knihy: Jsem hlad
Autor: Petra Dvořáková
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2009
Počet stran: 290 str.
Cena: 179 Kč

Autorka ve vyprávění příběhu postupně odkrývá dílčí události, z nichž řada pomalu, ale jistě vedla ke vzniku onemocnění, kterému říkáme mentální anorexie. Čtenář se však nemusí obávat, že bude zahlcen chmurnými historkami, které by postrádaly řešení. I přes závažnost tématu je vtažen do děje, který plyne s lehkostí a napětím až do konce.

Mentální anorexie současně s mentální bulimií patří mezi psychiatrická onemocnění, poruchy příjmu potravy, vzhledem k ostatním psychiatrickým diagnózám spojené s nejvyšší úmrtností. Primárně se jedná o psychickou poruchu, kdy je přítomna specifická psychopatologie — obava z tloušťky. Ta vede k odmítání potravy a následné poruše výživy, jež vyústí ve velmi vážné, tělesné poznamenání, někdy i se smrtelnými následky. Řada z nás si tyto skutečnosti neuvědomuje a vnímá tuto chorobu především z perspektivy „estetického problému“. Nepřesnou domněnkou laické (a mnohdy zčásti i odborné) veřejnosti je také tvrzení, že jde o onemocnění moderní doby. Mentální anorexie a bulimie se však objevovala již před staletími. Nositelka ceny Magnesia Litera Petra Dvořáková knihu oficiálně představí 17. května 2009 v 11.00 hod. na veletrhu Svět knihy v Praze.
 

Informace o autorovi:

Petra Dvořáková  (nar. 1977), vystudovala střední zdravotnickou školu a krátce pracovala jako anesteziologická sestra. Zaměstnání však musela opustit a plně se věnovat péči o svého nemocného syna. Nyní pracuje jako novinářka, copywriter a PR manager Banky pupečníkové krve ČR. Dálkově studuje filozofii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Do povědomí vstoupila svou první knihou Proměněné sny, za kterou získala v roce 2007 cenu Magnesia Litera.
 

Ukázka z knihy:

Byly to dva roky pekla a i Michal začínal být netrpělivý. Vyčítal mi, že jsem příliš zaujatá nemocným dítětem, že jsem mu vzdálená, nevěnuji se mu. Prosila jsem ho, ať počká pár měsíců než definitivně skončíme chemoterapii. A právě v té době se znovu objevily moje problémy s jídlem. Byla jsem ve stresu, nechtělo se mi jíst, chodit někam na obědy. Vynechávala jsem. Cítila jsem, že se v mém životě děje něco nekontrolovatelného. Nemohla jsem nijak ovlivnit nemoc svého dítěte, nemohla jsem ovlivnit jestli přežije nebo zemře. A něco se dělo s Michalem. Něco vážného. Byla jsem zmatená. Cítila jsem, že ho ztrácím a nedokázala jsem tomu zabránit. Pomalu se připlížil mě už ten dobře známý pocit, že jídlo mám ve své moci. Jídlo jsem mohla kontrolovat a ovládat. Začalo se to stupňovat, souběžně s tím, jak jsem vytušila, že do Michalova života vstoupil někdo další.
Den, kdy jsem si své podezření definitivně potvrdila, byl dnem, kdy jsem doopravdy přestala jíst. Momentem kdy jsem hladu dala svůj úplný vnitřní souhlas. Chvílí, ve které jsem si naprosto otevřeně uvědomila, že hlad je to jediné, co mi zbylo a je schopno mě podržet, naplnit a uspokojit. Zdálo se mi, že jsem ztratila to nejdůležitější ve svém životě. Cítila jsem, že musím nějak svůj život znovu uchopit, ovládnout. Už neexistovala žádná jistota, žádné záchytné body. Byla jsem vydaná na pospas tomu, jestli bude mé dítě živé nebo zemře, jestli mě manžel podrží v těžké životní situaci, jakou byla ta po porodu nebo jestli Michal odejde k jiné ženě. Jedinou jistotou byla kontrola váhy. Mechanismus, který fungoval. A začala jsem hubnout. Nevěděla jsem, že to, co se začíná rozvíjet, se jmenuje mentální anorexie.

 

Tuto knihu Jsem hlad koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Host.