Na co si dát v létě pozor - hrozí úpal, přehřátí i poškození kůže

Na sluníčko se v létě všichni těšíme, nicméně přílišná intenzita slunečního záření a vysoké teploty nám mohou způsobit celou řadu zdravotních obtíží, a to jak při pobytu u moře, tak i v rozpáleném velkoměstě. Nejčastější je úpal či vyčerpání z přehřátí, velmi časté je ale také poškození kůže. Výjimkou však nejsou ani virózy.

Letní virózy

Nadměrné vystavení se ultrafialovému záření snižuje obranyschopnost organismu a může přispět k rozvoji virové infekce. I během letních měsíců se lékaři setkávají s pacienty s příznaky akutních virových infektů horních cest dýchacích. Tyto infekty vznikají v důsledku oslabení organismu zpravidla při prochlazení vlivem koupání ve studené vodě, dlouhého nošení mokrých plavek, špatně nastavené klimatizaci apod. a následné expozici virové infekci. Příznaky jsou stejné jako v zimě a léčba je symptomatická.

Nejčastější jsou infekce horní části dýchacích cest. 70–80 % těchto onemocnění je způsobeno viry, na jaře a v létě je toto procento ještě vyšší. Typickými příznaky jsou zvýšená teplota, případně horečka, pocit pálení až bolest v nose a nosohltanu. Může se také přidat rýma, kašel a bolest v krku. Tyto příznaky obvykle do 48 – 72 hodin ustupují, stejně jako bolesti svalů, kloubů a bolesti hlavy.
Antibiotika jsou v případě virové infekce zcela neúčinná, naopak mohou nemocnému ještě více ublížit dalším oslabením organizmu. Proto tyto nemoci léčíme výhradně symptomaticky léky na tlumení horečky a bolesti. Plně dostačující jsou volně prodejné léky.

Úpal a vyčerpání z přehřátí

Objeví-li se příznaky úpalu – bolest hlavy, závratě, zmatenost, nevolnost, suchá horká červená pokožka nebo horečka bez pocení – je nezbytné okamžitě poskytnout první pomoc ochlazováním těla (ponořit se do vany se studenou vodou, osprchovat se studenou vodou, otírat se ručníkem namočeným ve studené vodě apod.) a přivolat lékařskou pomoc. Důležité je sledovat zejména malé děti a starší osoby.

Vyčerpání z přehřátí je odpověď organizmu na nadměrnou ztrátu vody a soli pocením, která vzniká po pobytu v prostředí s vysokými teplotami při nedostatečném příjmu tekutin. Projevuje se únavou, slabostí, pocením, nevolností či zvracením, bledostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou. Pro léčbu i prevenci nemocí z horka je důležitá dostatečná hydratace (dostatek tekutin), klid a pobyt mimo slunce. Pít je třeba v malých dávkách v průběhu celého dne, tedy nečekat na pocit žízně. Vhodné jsou minerální vody, bylinné i ovocné čaje, ředěné šťávy a při namáhavých výkonech i iontové nápoje. Nedoporučuje se alkohol a káva, které naopak přispívají k odvodnění organizmu.

Chraňte si kůži před spálením

Intenzita slunečního záření je v létě mnohem vyšší a z celkové denní dávky záření celá polovina připadá na dobu mezi 11. až 13. hodinou. Intenzitu zvyšuje i odraz od vodní plochy, proto je důležité dostatečně se chránit proti spálení. Pozor - spreje proti hmyzu snižují účinek přípravků na ochranu kůže před sluníčkem až o 30 %, proto je potřeba aplikovat ochranný krém vždy před jejich použitím.

Z letních cest si také často přivážíme kožní alergické reakce. V létě hrozí tzv. fotosenzitivní reakce - kožní reakce na určité krémy v kombinaci s pobytem na sluníčku. Takové nepříjemné vyrážky způsobují i některé léčivé masti, které se používají například k léčbě následků sportovních úrazů, jako jsou poranění šlach, svalů a kloubů, zhmoždění, natažení či podvrtnutí. „Reakce vzniká bezprostředně po oslunění, ale může se projevit i několik dní po aplikaci masti a následném vystavení kůže UV záření. Tzv. fotodermatózy, tedy záněty kůže vznikají snadno i u jinak zdravých jedinců. Právě v létě je tedy třeba před aplikací čehokoli na pokožku velice pečlivě prostudovat příbalový leták a rizikovým přípravkům se raději vyhnout,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.