Boubínský prales a jezírko

Když jsme si naplánovali další pobyt na Šumavě, bylo to nedaleko od pralesa.  A já jsem si říkala, že jsem asi nikdy nebyla v opravdovým pralese, tak jsme se domluvili, že tam tedy musíme. (Zrovna tak jako na Boubínskou rozhlednu.)

Našli jsme si cestu ze Zátoně, kde jsme nechali auto. Kolen Idiny pily jsme se vydali do Boubínského pralesa. Ten nás s manželem trochu zklamal, čekali jsme, že to bude větší divočina, ale je to chráněné území a národní přírodní rezervace, tak byl prales z větší části oplocený, a na tu krásu jsme se dívali jako ve vězení, skrz mříže.

Ale dobře, můžeme se pochlubit, že jsme byli v Boubínském pralese.

Cesta do pralesa vede velmi často po povalových chodnících, jak už to v chráněných oblastech bývá. Jádro Boubínského pralesa je rezervací již od roku 1858 druhý nejstarší zachovaný prales v Čechách!

(První je Žofínský prales, který znám z fotografií od kamarádky a nachází se v okrese Český Krumlov.)

V Boubínském pralese nás nejvíce zaujalo Boubínské jezírko. To byla velká paráda.

Boubínské jezírko je výchozí bod na stezku kolem pralesa. Nachází se ve výšce 925 metrů nad mořem. Nádrž z roku 1836 byla určena pro plavení dřeva do skláren v Lenoře. Jeho největší hloubka je 4 m a rozloha 0,37 ha.

Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je tedy označováno jako splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína.

Dřevo se zde plavilo ještě v roce 1957.

Jinak cestou od Idiny pily jsme potkali malou, ale moc pěknou studánku, potom nápis, vyrytý do dřeva, který byl zajímavý.

„Slyš velký zákon, ten ať tvůj krok řídí, buď strážcem stromů, květů, zvířat, lidí a netkni se jich nešetrnou dlaní, která z neznalosti někdy kruté ranní“.

Poté se nám u Boubínského jezírka líbil vidlicový smrk a další zajímavosti.

Procházka na toto místo byla příjemná, a mohu ji doporučit všem milovníkům přírody.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10