Muchovu Slovanskou epopej zná asi každý. A mnohým se vybaví nedůstojné tahanice, které před pár lety provázely hledání vhodných prostor pro rozměrná plátna či diskuze o zapůjčování a stěhování obrazů na zahraniční výstavy. Dnes je toto monumentální dílo v celém rozsahu opět umístěno na zámku v Moravském Krumlově a můžeme ho zařadit k výletním cílům při putování za krásami této oblasti Moravy.
Ojedinělé dílo, shrnující dějiny Slovanstva, jsme sice mohli zhlédnout v letech, kdy hostovalo v metropoli, ale asi mě otrávily politické a právní spory, obstrukce a schválnosti mezi zainteresovanými stranami a podvědomý pocit, že Muchově epopeji je lépe v Moravském Krumlově. Už proto, že Praha má galerií, muzeí a památek desítky, zatímco pro Moravský Krumlov byla hlavním turistickým magnetem. V neposlední řadě, takový výlet dává prostor pro objevování dalších hezkých míst a bez davů turistů.
Domácí příprava je pro mě nezbytná, takže jsem ocenila,
že na webových stránkách epopeje je k dispozici audioprůvodce. Část informací
jsme si tak vyslechli v předstihu, pro navození atmosféry cestou v autě. V
galerii samotné pak v klidu poseděli či postáli u každého obrazu, oprašovali
historické znalosti a souvislosti, objevovali další a další postavy, myšlenky,
které malíř do svého díla vtiskl a obdivovali symboliku v řadě detailů a barev.
Samozřejmě jsme se vybavili sluchátky, abychom nerušili ostatní, ale ve všední
den mimo hlavní sezonu jsme zde byli skoro sami. A to je další velké plus pro
návštěvníka, který se tak může lépe soustředit a vychutnat si kulturní
prožitek.
Alfons Maria Mucha, rodák z Ivančic, byl pro špatný prospěch vyloučen z gymnázia v Brně a pro nedostatek talentu nebyl přijat na akademii výtvarných umění v Praze. Přesto se z něj stal věhlasný malíř a osobnost inspirující generace umělců po celém světě. Jeho styl převratně ovlivnil secesi jako takovou. Cyklus dvaceti monumentálních pláten Slovanské epopeje vznikal v letech 1910-1928, s přestávkou v roce 1918-19, kdy navrhoval známky, bankovky a státní znak nově vzniklé republiky. Když začal pracovat na epopeji, bylo Muchovi padesát let. Těžko si představit časovou a technickou náročnost celého projektu.
Unikátní jsou i fotografie osob, které mu stály modelem, mj. i rodinní příslušníci. Po prohlédnutí snímků můžete konkrétní postavy vyhledávat na obrazech. Například autor sám sebe zpodobnil v postavě Jana Husa při kázání v Betlémské kapli. Podobu Muchovy manželky Marie, rozené Chytilové, pak nalezneme na témže obraze, v kostýmu dvorní dámy poblíž královny Žofie.
Na obraze Husitský král Jiří z Poděbrad a Kunštátu sedí v pravém dolním rohu muž s bláznovskou čepicí, moudrý a vzdělaný člověk, který se zřekl všech výsad, aby mohl králi radit - bratr Paleček, nejslavnější šašek českých dějin. Napadá mě, že na titul nejslavnějšího šaška (nejen) českých dějin by se pár kandidátů našlo i dnes, ale o jejich moudrosti a vzdělanosti by se dalo s úspěchem pochybovat.
V dalších prostorách, navazujících na vystavenou Slovanskou epopej, můžeme shlédnout expozici sbírek moderního umění z Muzea Kampa.
Ještě doplním, že renesanční zámek prochází postupnou rekonstrukcí, kromě návštěvy galerie nabízí další prohlídkové okruhy: můžete vystoupit sami na věž či s průvodcem do šlechtických komnat. I další kulturně společenské akce a vzdělávací programy stojí za pozornost.
Při procházce městem, ležícím v meandru řeky Rokytné, nalezneme zámecký park, židovský hřbitov, zbytky hradeb, kostel sv. Bartoloměje s bývalým klášterem, Knížecí dům a sympatickou restauraci na náměstí. Nás ale také přitahuje zdaleka viditelná dominanta na návrší nad městem, poutní kaple sv. Floriána. Lze k ní vystoupat po červené značce, případně vyjet autem, plácek k parkování je poblíž svatostánku. S ohledem na právě absolvovaný skvělý oběd, se varianta b) jeví jako nejrozumnější.
K místu se vztahuje legenda o záchraně knížete Antonína Floriána z Lichtensteina. Když se jednou vracel z honu, za bouře se mu splašili koně a zázrakem se zastavili na okraji srázu. Na památku této události dal kníže na kopci postavit kapli.
Je tu krásně, lavička s výhledem na město je tou nejlepší tečkou a rozloučením s touto lokalitou.
ChytráŽena.cz