Od Boudy Bílé Labe do Špindlerova Mlýna

Jsme u Boudy Bílé Labe, občerstvili jsme se a budeme pokračovat v cestě. Navazuji na článek „Údolím Bílého Labe“.

Od boudy se vydáme po naučné stezce Čertův důl, je to jeden z nejodlehlejších koutů Krkonoš. Toto údolí svírají svahy Malého Šišáku, Stříbrného hřbetu a Čertova návrší. Protéká jím Čertova strouha, pravostranný přítok Bílého Labe. Tok Čertovy strouhy je přehrazen mnoha kamenitými stupni a tvoří tak kaskádu menších vodopádů.

Naučná stezka je dlouhá 1,5 kilometrů rozdělena do 8 zastavení. Zřízena byla v roce 1997. Původně zde stály tři boudy se sezonním provozem – pastvou dobytka a zpracování mléka. Nyní louky a pastviny zarůstají smrky. Stezka končí zhruba 1300 metrů od ústí strouhy, jsou zde pozůstatky původní kovárny. Až ke konci stezky jsme nedošli, protože tu je kamenitý a místy náročný terén. Skákat přes kameny jako kamzíci jsme tedy nechtěli. Prošli jsme zhruba asi tři čtvrtě stezky a potom se vrátili k Boudě Bílé Labe. Odtud jsme se vydali na zpáteční cestu do Špindlerova Mlýna. Zpočátku byl terén horší, ale potom jsme se napojili na asfaltovou Dřevařskou cyklostezku.

Cesta vedla z mírného kopce, ale nebyla kryta stromy. Slunce docela pálilo. Asi jsme měli jít obráceně. Nejprve Dřevařskou stezkou k Boudě Bílé Labe a zpět po proudu řeky Bílé Labe s vodopády. Několikrát jsme se na chvíli posadili na odpočívadlech na lavičku. Na slunci jsme to ale dlouho nevydrželi. Vzhledem k tomu, že tu kromě rostlin podél stezky nebylo co obdivovat, tak nám cesta připadala nekonečná. Ale každá cesta jednou končí. Přišli jsme do Špindlerova Mlýna zpocení a spálení. Hned u prvního stánku s občerstvením jsme se zastavili a koupili si zmrzlinové poháry. Dala jsem si tři kopečky. Tolik zmrzliny najednou jsem už hodně dlouho nesnědla. Poseděli jsme v chládku a trochu se schladili. Potom jsme se ještě prošli po městě, nakoupili zásobu pití a šli do hotelu.

Dnešní den byl velmi teplý, přímo horký. Vodopády byly ale nádherné. Naučná stezka také stála za to. I když terén byl náročnější. Příroda si tu vede svůj život a nikdo ji moc neomezuje. Jsou zde místa romantická, ale i taková, kde je vidět síla a dravost přírody. Na to, že je to docela odlehlá část, tak tu bylo dost lidí.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10